růženec (JKI-K)

růženec (z lat. rosarium; liturg. vzývání Rosa mystica – Růže mystická) 1. V římkat. církvi cyklus modliteb spočívající v opakování Otčenáše, Zdrávas Maria a Sláva Otci, při nichž se rozjímá o růžencových tajemstvích. R. se skládá z 15 desátků, tj. dohromady 150 Zdrávas Maria a dalších modliteb, dělících se na cyklus radostný (Zvěstování Panny Marie, Navštívení Panny Marie, Narození Krista, Obětování Krista, Nalezení Ježíše v chrámu), bolestný (Modlitba Krista v zahradě Getsemanské, Bičování, Korunování trním, Nesení kříže, Ukřižování), slavný (Zmrtvýchvstání Krista, Nanebevstoupení, Seslání Ducha sv., Nanebevzetí Panny Marie, Korunování Panny Marie). Apoštolským listem Rosarium virginis Mariae (2002) doporučil papež Jan Pavel II. modlitbu nového růžencového cyklu zvaného r. světla či r. světelný, který připomíná Ježíšův život a činy (Křest v Jordánu, Zázrak v Káni Galilejské, Hlásání božího království a výzva k pokání, Proměna na hoře Tábor, Ustanovení eucharistie). V pravoslaví plní roli r. Ježíšova modlitba.

2. Pomůckou pro správný sled modliteb je r. jako devocionálie; jde o šňůrku nebo řetízek, na němž jsou upevněny kuličky z různého materiálu, které pomáhají paměti při sledu modliteb. R. jako devocionálie jsou ceněny, zvl. ty, které byly posvěceny v Jeruzalémě.

Podle neprokázané tradice byl r. zaveden Dominikem v průběhu jeho misií proti albigenským, ale ve skutečnosti jeho prosazení podporovali v 15. stol. jak dominikáni, tak cisterciáci. V 16. stol. byl vyhlášen svátek Panny Marie Růžencové (7. 10.; růžencová slavnost), který byl papežem Řehořem XIII. (1572-1585) spojen s první nedělí v říjnu.

Viz též: růženec (JKI-I)

Pavel Spunar