albigenští (JKI-K)
albigenští (podle města Albi v již. Francii) Název pro četné heretické skupiny (též kataři), které se v 11.-13. stol. šířily pod vlivem morální krize církve a neúspěchu křížových výprav v sev. Itálii a již. Francii. A. vycházeli z dualistického manicheismu a soudili, že všechno zlo pochází z těla a hmoty. Dobro naopak dává vznik duším, z nichž některé se kazí, odpadají a jsou trestány uvězněním v těle. Ty pak putují z bytosti do bytosti, než odpykají svou vinu a vrátí se do nebe. Protože předpokládali, že se duše může vtělit i do zvířat (kromě ryb), byli vegetariány. Odmítali všechno tělesné a žili velmi přísně. Neuznávali svátosti, nevěřili v peklo, očistec ani ve vzkříšení. A. se podle stupně zřeknutí těla dělí na „dokonalé“ a „věřící“; askeze vedla až k vyhladovění a smrti (tzv. endura). Z bible přijímali Nový zákon a prorocké knihy Starého zákona. Nevěřili v tělesnost Ježíše a pokládali jej za anděla se zdánlivým tělem, které nemohlo trpět ani být vzkříšeno. Ježíšovým posláním bylo jen kázat pravdu. A. byli pronásledováni, stíháni inkvizicí a byly proti nim vedeny křížové výpravy (1218).