musar (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">musar</span> Etické učení, jehož cílem je vychovávat člověka k morálnímu myšlení a jednání. Základy m. jsou obsaženy již v bibl. textech, apokryfním [[mudrosloví (JKI-J)|mudrosloví]] a talmudické literatuře, avšak ve větší míře a systematičtěji začali m. rozvíjet teprve středověcí autoři. Za první skutečný etický spis je považován ''Sefer chovot ha-levavot'' (Kniha povinností srdce), jehož autorem byl Bachja ibn [[ibn Pakuda, Bachja ben Josef (JKI-J)|Pakuda]] (11. stol.). V důsledku obav z rozkladu tradičních žid. hodnot vzniklo mezi ortodoxními litevskými Židy z podnětu Jisra’ela Lipkina Salantera (1810-1883) na samém poč. 19. stol. hnutí, jehož cílem bylo uchování a pěstování tradice a výchova jednotlivců prostřednictvím přísného etického způsobu života v duchu [[halacha (JKI-J)|halachy]]. S tímto učebním programem založil Salanter v Kovnu [[ješiva (JKI-J)|ješivu]], která se stala vzorem pro podobné školy. Studenti se v nich zabývali studiem etických pasáží [[bible (JKI-J)|bible]], [[midraš (JKI-J)|midrašů]] a obou [[Talmud (JKI-J)|Talmudů]], spisů Bachji ibn Pakudy, Jony ben Avrahama Gerondiho (asi 1200-1263), Moše [[Cordovero, Moše (JKI-J)|Cordovera]], Moše ben Chajima [[Luzzatto, Moše ben Chajim (JKI-J)|Luzzata]] a Naphtali Herz Wesselyho (1725-1805). Tato nová učební metoda se stala charakteristickým rysem litevských ješiv až do 20. století. |
<span id="entry">musar</span> Etické učení, jehož cílem je vychovávat člověka k morálnímu myšlení a jednání. Základy m. jsou obsaženy již v bibl. textech, apokryfním [[mudrosloví (JKI-J)|mudrosloví]] a talmudické literatuře, avšak ve větší míře a systematičtěji začali m. rozvíjet teprve středověcí autoři. Za první skutečný etický spis je považován ''Sefer chovot ha-levavot'' (Kniha povinností srdce), jehož autorem byl Bachja ibn [[ibn Pakuda, Bachja ben Josef (JKI-J)|Pakuda]] (11. stol.). V důsledku obav z rozkladu tradičních žid. hodnot vzniklo mezi ortodoxními litevskými Židy z podnětu Jisra’ela Lipkina Salantera (1810-1883) na samém poč. 19. stol. hnutí, jehož cílem bylo uchování a pěstování tradice a výchova jednotlivců prostřednictvím přísného etického způsobu života v duchu [[halacha (JKI-J)|halachy]]. S tímto učebním programem založil Salanter v Kovnu [[ješiva (JKI-J)|ješivu]], která se stala vzorem pro podobné školy. Studenti se v nich zabývali studiem etických pasáží [[bible (JKI-J)|bible]], [[midraš (JKI-J)|midrašů]] a obou [[Talmud (JKI-J)|Talmudů]], spisů Bachji ibn Pakudy, Jony ben Avrahama Gerondiho (asi 1200-1263), Moše [[Cordovero, Moše (JKI-J)|Cordovera]], Moše ben Chajima [[Luzzatto, Moše ben Chajim (JKI-J)|Luzzata]] a Naphtali Herz Wesselyho (1725-1805). Tato nová učební metoda se stala charakteristickým rysem litevských ješiv až do 20. století. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[etika křesťanská (JKI-K)|etika křesťanská (JKI-K)]], [[etika (JKI-I)|etika (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[etika křesťanská (JKI-K)|etika křesťanská (JKI-K)]], [[etika (JKI-I)|etika (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
musar Etické učení, jehož cílem je vychovávat člověka k morálnímu myšlení a jednání. Základy m. jsou obsaženy již v bibl. textech, apokryfním mudrosloví a talmudické literatuře, avšak ve větší míře a systematičtěji začali m. rozvíjet teprve středověcí autoři. Za první skutečný etický spis je považován Sefer chovot ha-levavot (Kniha povinností srdce), jehož autorem byl Bachja ibn Pakuda (11. stol.). V důsledku obav z rozkladu tradičních žid. hodnot vzniklo mezi ortodoxními litevskými Židy z podnětu Jisra’ela Lipkina Salantera (1810-1883) na samém poč. 19. stol. hnutí, jehož cílem bylo uchování a pěstování tradice a výchova jednotlivců prostřednictvím přísného etického způsobu života v duchu halachy. S tímto učebním programem založil Salanter v Kovnu ješivu, která se stala vzorem pro podobné školy. Studenti se v nich zabývali studiem etických pasáží bible, midrašů a obou Talmudů, spisů Bachji ibn Pakudy, Jony ben Avrahama Gerondiho (asi 1200-1263), Moše Cordovera, Moše ben Chajima Luzzata a Naphtali Herz Wesselyho (1725-1805). Tato nová učební metoda se stala charakteristickým rysem litevských ješiv až do 20. století.
Viz též: etika křesťanská (JKI-K), etika (JKI-I)