žalmy (JKI-J): Porovnání verzí

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

žalmy (z řec. psalmoi – písně s hudebním doprovodem; hebr. tehilim – chvalozpěvy) Hymnické básně či písně určené k liturg. využití. Hebr. bible obsahuje celkem 150 ž. členěných – patrně po vzoru Pentateuchu – do pěti skupin (Ž 1-41; 42-72; 73-89; 90-106; 107-150). Ve struktuře bibl. kánonu jsou řazeny ke Spisům (Ktuvim). Tradičně jsou připisovány králi Davidovi, avšak asi jen polovina z nich je uvedena poznámkou „pro Davida“ (le-David), což ovšem nemusí znamenat Davidovo autorství, ale spíše bližší určení kultické role toho, kdo ž. recitoval či zpíval. Ž. pokrývají celou škálu lit. žánrů: chvalozpěvy, děkovní písně, elegie čili nářky, triumfální a vítězní zpěvy, kajícné verše, poutní písně ap. Bibl. soubor zahrnuje dlouhé období od nejstarších ž. s blízkými analogiemi v mytol. textech Ugaritu až po ž. z poexilní doby zasažené helénistickým pojetí moudrosti. Tvorba ž. pokračovala i po uzavření kanonické sbírky, jak dokládají četné apokryfy či pseudepigrafy tohoto druhu (Žalmy Šalomounovy, kumránské Hodajot aj.).

Dalibor Papoušek

Viz též: psaltyr (JKI-K), žaltář (JKI-K)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">žalmy</span> (z řec. psalmoi – písně s hudebním doprovodem; hebr. tehilim – chvalozpěvy) Hymnické básně či písně určené k liturg. využití. Hebr. [[bible (JKI-J)|bible]] obsahuje celkem 150 ž. členěných – patrně po vzoru [[Pentateuch (JKI-J)|Pentateuchu]] – do pěti skupin (Ž 1-41; 42-72; 73-89; 90-106; 107-150). Ve struktuře bibl. [[kánon (JKI-J)|kánonu]] jsou řazeny ke Spisům (Ktuvim). Tradičně jsou připisovány králi [[David (JKI-J)|Davidovi]], avšak asi jen polovina z nich je uvedena poznámkou „pro Davida“ (le-David), což ovšem nemusí znamenat Davidovo autorství, ale spíše bližší určení kultické role toho, kdo ž. recitoval či zpíval. Ž. pokrývají celou škálu lit. žánrů: chvalozpěvy, děkovní písně, elegie čili nářky, triumfální a vítězní zpěvy, kajícné verše, poutní písně ap. Bibl. soubor zahrnuje dlouhé období od nejstarších ž. s blízkými analogiemi v mytol. textech Ugaritu až po ž. z poexilní doby zasažené helénistickým pojetí [[moudrost (JKI-J)|moudrosti]]. Tvorba ž. pokračovala i po uzavření kanonické sbírky, jak dokládají četné [[apokryf (JKI-J)|apokryfy]] či [[pseudepigraf (JKI-J)|pseudepigrafy]] tohoto druhu (''Žalmy Šalomounovy,'' kumránské ''Hodajot'' aj.).
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[psaltyr (JKI-K)|psaltyr (JKI-K)]], [[žaltář (JKI-K)|žaltář (JKI-K)]]
 ''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[psaltyr (JKI-K)|psaltyr (JKI-K)]], [[žaltář (JKI-K)|žaltář (JKI-K)]]
 [[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]