žena (JKI-J): Porovnání verzí

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

žena (hebr. iša, pl. našim) Vzhledem k hist. kontextu svého vzniku představuje judaismus výsostně patriarchální kulturu, v níž je role ž. spatřována především v manželství a péči o rodinu. V náb. ohledu je její postavení založeno mýtem o stvoření (Gn 1, 1 - 2, 24), podle něhož byli muž (Adam) a ž. (Eva) stvořeni v rovnosti, avšak proviněním ž. byla tato prvotní rovnováha narušena. Ve starověkém Izraeli neexistovala vrstva kněžek jako v okolních kulturách, ž. měly ve vztahu k chrámu druhořadé postavení a prakticky byly vyloučeny z aktivní účasti na veřejných formách kultu. Přestože bibl. tradice mluví s respektem o význ. prorokyních (Mirjam, Debóra, Chulda), jsou vždy zastíněny podstatně větším zájmem o činy a výroky proroků. Podle halachy není mezi ž. a mužem žádný rozdíl ve víře, morálních povinnostech a trestním právu, podstatně se však jejich postavení liší v oblasti rituálního života, manželství a sexuality. Zatímco část rozdílů je dána biologicky (obřízka, rituální čistota v době menstruace, po porodu či ejakulaci, zákaz holení vousů ap.), je především v náb. životě patrná snaha oddělit ž. od aktivní účasti na veřejném kultu. Ž. jsou podřízeny třem specificky náb. příkazům v soukromé sféře rodiny: dodržování pravidel čistoty při menstruaci (hebr. nida), zapalování svící o šabatu a oddělování časti těsta při pečení (hebr. chala) jako připomínky desátku. Tyto tři příkazy, kterými jsou ž. vázány jen v případě, že jsou vdané, interpretují midraše jako důsledek Evina selhání v ráji (Genesis raba 17, 8). Formálně jsou ž. stejně jako muži podřízeny všem negativním příkazům (micva) a z pozitivních příkazů pouze těm, které nejsou časově vázány (Kidušin 33b). Z časově vázaných příkazů, tj. takových, které se váží na určitou denní nebo roční dobu, jsou ž. vyňaty (Kidušin 1, 7). Omezení se tak týká především účasti na denních modlitbách (žena nemůže tvořit minjan), na veřejném čtení Tóry a na studiu Tóry, tj. tří pilířů, na kterých stojí mužský rituální život. Oddělení ž. je zdůrazněno i při bohoslužbě, pro kterou je ž. v ortodoxní synagoze vymezen zvláštní prostor. V souvislosti s emancipací ž., probíhající od 19. stol. a v posledních desítiletích významně posílenou žid. feminismem, byly v rámci reformního judaismu provedeny podstatné úpravy ortodoxních ustanovení, které otvírají ž. rovnocenné náb. uplatnění včetně ordinace rabínek a pokusů o odstranění sexistických pasáží z liturg. textů.

Dalibor Papoušek

Viz též: žena (JKI-K), žena (JKI-I)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">žena</span> (hebr. iša, pl. našim) Vzhledem k hist. kontextu svého vzniku představuje [[judaismus (JKI-J)|judaismus]] výsostně patriarchální kulturu, v níž je role ž. spatřována především v [[manželství (JKI-J)|manželství]] a péči o [[rodina (JKI-J)|rodinu]]. V náb. ohledu je její postavení založeno mýtem o [[stvoření (JKI-J)|stvoření]] (Gn 1, 1 - 2, 24), podle něhož byli muž ([[Adam (JKI-J)|Adam]]) a ž. ([[Eva (JKI-J)|Eva]]) stvořeni v rovnosti, avšak proviněním ž. byla tato prvotní rovnováha narušena. Ve starověkém [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] neexistovala vrstva kněžek jako v okolních kulturách, ž. měly ve vztahu k [[chrám (JKI-J)|chrámu]] druhořadé postavení a prakticky byly vyloučeny z aktivní účasti na veřejných formách [[kult (JKI-J)|kultu]]. Přestože bibl. tradice mluví s respektem o význ. prorokyních (Mirjam, Debóra, Chulda), jsou vždy zastíněny podstatně větším zájmem o činy a výroky [[prorok (JKI-J)|proroků]]. Podle [[halacha (JKI-J)|halachy]] není mezi ž. a mužem žádný rozdíl ve [[víra (JKI-J)|víře]], morálních povinnostech a trestním právu, podstatně se však jejich postavení liší v oblasti rituálního života, manželství a [[sexualita (JKI-J)|sexuality]]. Zatímco část rozdílů je dána biologicky ([[obřízka (JKI-J)|obřízka]], rituální čistota v době menstruace, po porodu či ejakulaci, zákaz holení vousů ap.), je především v náb. životě patrná snaha oddělit ž. od aktivní účasti na veřejném kultu. Ž. jsou podřízeny třem specificky náb. příkazům v soukromé sféře rodiny: dodržování pravidel čistoty při menstruaci (hebr. nida), zapalování svící o [[šabat (JKI-J)|šabatu]] a oddělování časti těsta při pečení (hebr. chala) jako připomínky [[desátek (JKI-J)|desátku]]. Tyto tři příkazy, kterými jsou ž. vázány jen v případě, že jsou vdané, interpretují [[midraš (JKI-J)|midraše]] jako důsledek Evina selhání v ráji (Genesis raba 17, 8). Formálně jsou ž. stejně jako muži podřízeny všem negativním příkazům ([[micva (JKI-J)|micva]]) a z pozitivních příkazů pouze těm, které nejsou časově vázány (''Kidušin'' 33b). Z časově vázaných příkazů, tj. takových, které se váží na určitou denní nebo roční dobu, jsou ž. vyňaty (''Kidušin'' 1, 7). Omezení se tak týká především účasti na denních [[modlitba (JKI-J)|modlitbách]] (žena nemůže tvořit [[minjan (JKI-J)|minjan]]), na veřejném čtení [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] a na studiu Tóry, tj. tří pilířů, na kterých stojí mužský rituální život. Oddělení ž. je zdůrazněno i při bohoslužbě, pro kterou je ž. v ortodoxní [[synagoga (JKI-J)|synagoze]] vymezen zvláštní prostor. V souvislosti s emancipací ž., probíhající od 19. stol. a v posledních desítiletích významně posílenou žid. feminismem, byly v rámci [[reformní judaismus (JKI-J)|reformního judaismu]] provedeny podstatné úpravy ortodoxních ustanovení, které otvírají ž. rovnocenné náb. uplatnění včetně ordinace rabínek a pokusů o odstranění sexistických pasáží z liturg. textů.
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[žena (JKI-K)|žena (JKI-K)]], [[žena (JKI-I)|žena (JKI-I)]]
 ''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[žena (JKI-K)|žena (JKI-K)]], [[žena (JKI-I)|žena (JKI-I)]]
 [[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]