mauláwíja (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<div id="photo">[[Soubor:JKI_mauláwíja.jpg|upright|Tančící dervíšové, členové mystického řádu maulávíja (Istanbul, 18. stol.)]]</div><span id="entry">mauláwíja</span> (tur. mevleviye) Mystický řád ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) v anatolských a balkánských městech za Osmanské říše (např. na rozdíl od [[nakšbandíja (JKI-I)|nakšbandíje]], která se rozvíjela spíše na venkově). Řádoví [[šajch (JKI-I)|šajchové]] byli potomky Mauláná Džalál ad-Dína [[Rúmí, Mauláná Džalál ad-Dín (JKI-I)|Rúmího]] (1207-1275), per. mystického básníka a myslitele, který ve své lit. tvorbě i životní praxi usiloval o identifikaci věřícího s božskou podstatou. Jeho poezie (tzv. masnaví – dvojverší) je kombinací emotivní lyriky s epickými příběhy. M. má specifický [[zikr (JKI-I)|zikr]]. Spočívá v tom, že se členové řádu otáčejí za hudebního doprovodu kolem své osy a zároveň po okruhu místnosti a pronášejí předepsané formule. Zikr m. symbolizuje kruhový pohyb hvězd; kvůli němu se m. nazývá také řád tančících [[dervíš (JKI-I)|dervíšů]]. Řádové domy (tekke; [[mystika (JKI-I)|mystika]]) byly rovněž středisky studia per. literatury, mystického myšlení a později i vzdělávacími centry pro členy osmanské úřednické vrstvy. Od 15.-16. stol. tekke dostávaly od státu finanční podporu výměnou za loyalitu. Řády se nakonec plně začlenily do polit. života. Mauláwíjové získali od státu výsadní právo opásat nového sultána ([[chalífa (JKI-I)|chalífa]]) při jeho inauguraci „svatým mečem“. Tato výsada měla z hlediska prestiže m. velký symbol. význam. Činnost m. ukončily [[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistické reformy]]. |
<div id="photo">[[Soubor:JKI_mauláwíja.jpg|upright|Tančící dervíšové, členové mystického řádu maulávíja (Istanbul, 18. stol.)]]</div><span id="entry">mauláwíja</span> (tur. mevleviye) Mystický řád ([[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) v anatolských a balkánských městech za Osmanské říše (např. na rozdíl od [[nakšbandíja (JKI-I)|nakšbandíje]], která se rozvíjela spíše na venkově). Řádoví [[šajch (JKI-I)|šajchové]] byli potomky Mauláná Džalál ad-Dína [[Rúmí, Mauláná Džalál ad-Dín (JKI-I)|Rúmího]] (1207-1275), per. mystického básníka a myslitele, který ve své lit. tvorbě i životní praxi usiloval o identifikaci věřícího s božskou podstatou. Jeho poezie (tzv. masnaví – dvojverší) je kombinací emotivní lyriky s epickými příběhy. M. má specifický [[zikr (JKI-I)|zikr]]. Spočívá v tom, že se členové řádu otáčejí za hudebního doprovodu kolem své osy a zároveň po okruhu místnosti a pronášejí předepsané formule. Zikr m. symbolizuje kruhový pohyb hvězd; kvůli němu se m. nazývá také řád tančících [[dervíš (JKI-I)|dervíšů]]. Řádové domy (tekke; [[mystika (JKI-I)|mystika]]) byly rovněž středisky studia per. literatury, mystického myšlení a později i vzdělávacími centry pro členy osmanské úřednické vrstvy. Od 15.-16. stol. tekke dostávaly od státu finanční podporu výměnou za loyalitu. Řády se nakonec plně začlenily do polit. života. Mauláwíjové získali od státu výsadní právo opásat nového sultána ([[chalífa (JKI-I)|chalífa]]) při jeho inauguraci „svatým mečem“. Tato výsada měla z hlediska prestiže m. velký symbol. význam. Činnost m. ukončily [[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistické reformy]]. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[mevlevíja (Islam)|mevlevíja (Islam)]]<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 23:37
mauláwíja (tur. mevleviye) Mystický řád (bratrstva mystická) v anatolských a balkánských městech za Osmanské říše (např. na rozdíl od nakšbandíje, která se rozvíjela spíše na venkově). Řádoví šajchové byli potomky Mauláná Džalál ad-Dína Rúmího (1207-1275), per. mystického básníka a myslitele, který ve své lit. tvorbě i životní praxi usiloval o identifikaci věřícího s božskou podstatou. Jeho poezie (tzv. masnaví – dvojverší) je kombinací emotivní lyriky s epickými příběhy. M. má specifický zikr. Spočívá v tom, že se členové řádu otáčejí za hudebního doprovodu kolem své osy a zároveň po okruhu místnosti a pronášejí předepsané formule. Zikr m. symbolizuje kruhový pohyb hvězd; kvůli němu se m. nazývá také řád tančících dervíšů. Řádové domy (tekke; mystika) byly rovněž středisky studia per. literatury, mystického myšlení a později i vzdělávacími centry pro členy osmanské úřednické vrstvy. Od 15.-16. stol. tekke dostávaly od státu finanční podporu výměnou za loyalitu. Řády se nakonec plně začlenily do polit. života. Mauláwíjové získali od státu výsadní právo opásat nového sultána (chalífa) při jeho inauguraci „svatým mečem“. Tato výsada měla z hlediska prestiže m. velký symbol. význam. Činnost m. ukončily kemalistické reformy.
Viz též: mevlevíja (Islam)