Jom kipur (JKI-J): Porovnání verzí

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

Jom kipur (hebr. Den smíření; v bibl. textech Jom ha-kipurim) Nejslavnostnější svátek žid. kalendáře. Připadá na 10. den měsíce tišri (září-říjen). Je jím ukončeno období 10 dnů pokání zahájené na žid. Nový rok (Roš ha-šana). Má ryze náb. charakter a není spojován s žádnou hist. událostí, jeho souvislosti s přírodním cyklem nejsou zcela vyjasněny. Popis oslav svátku v bibl. období se nachází v Lv 23, 26-32; 25, 9 a Nu 29, 7-11. Základem obřadů byly smírčí oběti za hříchy velekněze a jeho rodiny, kněží a lidu. Přes okázalost obřadů nepřesáhl však vliv J.k. v předexilní době okruh jeruzalémského chrámu a teprve po návratu z babylónského exilu se jeho dodržování rozšířilo i mimo Jeruzalém. Podoba svátku v této době je zachycena v traktátu Mišny Joma (Tento den, tzn. Den smíření). Jeho charakteristickým rysem se stal přísný půst, proto je v talmudických textech někdy označován jako „Velký půst“. Souč. podoba obřadů se vytvořila po zničení jeruzalémského chrámu (70 n. l.). Podle rabín. představ z této doby vrcholí na J.k. boží soud nad světem, který započal na Roš ha-šana. Jeho příznivý výsledek mají ovlivnit přísný půst, modlitby, pokání a konání dobrých skutků. Bohoslužby jsou zahajovány v předvečer J.k. obřadem Kol nidrej (Všechny sliby), jímž se obec usmiřuje s Bohem a ruší se všechny neuvážené sliby, které mu byly dány. Součástí liturgie J.k. je i předčítání bibl. pasáží popisujících tento den. Obřady končí bohoslužbou Ne’ila (Uzavírání bran) a troubením na šofar.

Bedřich Nosek

Viz též: svátky ročního cyklu, svátky (JKI-K), svátky (JKI-I)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">Jom kipur</span> (hebr. Den smíření; v bibl. textech Jom ha-kipurim) Nejslavnostnější svátek žid. [[kalendář (JKI-J)|kalendáře]]. Připadá na 10. den měsíce tišri (září-říjen). Je jím ukončeno období 10 dnů pokání zahájené na žid. Nový rok ([[Roš ha-šana (JKI-J)|Roš ha-šana]]). Má ryze náb. charakter a není spojován s žádnou hist. událostí, jeho souvislosti s přírodním cyklem nejsou zcela vyjasněny. Popis oslav svátku v bibl. období se nachází v Lv 23, 26-32; 25, 9 a Nu 29, 7-11. Základem obřadů byly smírčí [[oběť (JKI-J)|oběti]] za [[hřích (JKI-J)|hříchy]] velekněze a jeho rodiny, [[kněz (JKI-J)|kněží]] a lidu. Přes okázalost obřadů nepřesáhl však vliv J.k. v předexilní době okruh jeruzalémského [[chrám (JKI-J)|chrámu]] a teprve po návratu z babylónského [[exil (JKI-J)|exilu]] se jeho dodržování rozšířilo i mimo [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalém]]. Podoba svátku v této době je zachycena v traktátu [[Mišna (JKI-J)|Mišny]] ''Joma'' (Tento den, tzn. Den smíření). Jeho charakteristickým rysem se stal přísný [[půst (JKI-J)|půst]], proto je v talmudických textech někdy označován jako „Velký půst“. Souč. podoba obřadů se vytvořila po zničení jeruzalémského chrámu (70 n. l.). Podle rabín. představ z této doby vrcholí na J.k. boží soud nad světem, který započal na Roš ha-šana. Jeho příznivý výsledek mají ovlivnit přísný půst, [[modlitba (JKI-J)|modlitby]], pokání a konání dobrých skutků. Bohoslužby jsou zahajovány v předvečer J.k. obřadem [[Kol nidrej (JKI-J)|Kol nidrej]] (Všechny sliby), jímž se obec usmiřuje s Bohem a ruší se všechny neuvážené sliby, které mu byly dány. Součástí liturgie J.k. je i předčítání bibl. pasáží popisujících tento den. Obřady končí bohoslužbou Ne’ila (Uzavírání bran) a troubením na [[šofar (JKI-J)|šofar]].
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[svátky ročního cyklu (JKI-J)|svátky ročního cyklu]], [[svátky (JKI-K)|svátky (JKI-K)]], [[svátky (JKI-I)|svátky (JKI-I)]]
 ''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[svátky ročního cyklu (JKI-J)|svátky ročního cyklu]], [[svátky (JKI-K)|svátky (JKI-K)]], [[svátky (JKI-I)|svátky (JKI-I)]]
 [[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]