sexualita (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">sexualita</span> (z lat. sexus – pohlaví) Pojetí s. v křesťanství bylo ovlivněno jednak eschatologickou předběžností ([[eschatologie (JKI-K)|eschatologie]]) člověka v raném křesťanství a z toho plynoucího podhodnocení s. (u [[Pavel z Tarsu (JKI-K)|Pavla z Tarsu]]), jednak pozdějším augustinovským učením o dědičném [[hřích prvotní (JKI-K)|hříchu]], které koncentrovalo vědomí hříšnosti právě na oblast s. a vedlo jak k její démonizaci (s výjimkou generativní funkce), tak k nerovnoprávnému postavení [[žena (JKI-K)|ženy]]. Pod vlivem [[manicheismus (JKI-K)|manicheismu]] a platonismu raně kř. církev striktně oddělila s. jako smyslový prožitek od její rozplozovací funkce. Značný kulturně-dějinný a soc. význam mělo rozpracování instituce [[manželství (JKI-K)|manželství]] („svátost manželství“), spojené s určitými morálními představami, které dlouhodobě ovlivňují pojetí s. v kř. částech světa. Negativní vztah ke smyslovosti se projevoval zejm. v chápání ženy (žena jako homo imperfectus či mas occasionatus, jak o ní mluví [[scholastika (JKI-K)|scholastika]]). Represivní étos s. zčásti mění až novověká (humanistická) a současná morálně-teol. učení; přesto zde zůstává mnoho diskutovaných a sporných problémů, především uvnitř římkat. církve (vztah k regulaci početí, potratům, homosexualitě, [[celibát (JKI-K)|celibátu]] apod.). |
<span id="entry">sexualita</span> (z lat. sexus – pohlaví) Pojetí s. v křesťanství bylo ovlivněno jednak eschatologickou předběžností ([[eschatologie (JKI-K)|eschatologie]]) člověka v raném křesťanství a z toho plynoucího podhodnocení s. (u [[Pavel z Tarsu (JKI-K)|Pavla z Tarsu]]), jednak pozdějším augustinovským učením o dědičném [[hřích prvotní (JKI-K)|hříchu]], které koncentrovalo vědomí hříšnosti právě na oblast s. a vedlo jak k její démonizaci (s výjimkou generativní funkce), tak k nerovnoprávnému postavení [[žena (JKI-K)|ženy]]. Pod vlivem [[manicheismus (JKI-K)|manicheismu]] a platonismu raně kř. církev striktně oddělila s. jako smyslový prožitek od její rozplozovací funkce. Značný kulturně-dějinný a soc. význam mělo rozpracování instituce [[manželství (JKI-K)|manželství]] („svátost manželství“), spojené s určitými morálními představami, které dlouhodobě ovlivňují pojetí s. v kř. částech světa. Negativní vztah ke smyslovosti se projevoval zejm. v chápání ženy (žena jako homo imperfectus či mas occasionatus, jak o ní mluví [[scholastika (JKI-K)|scholastika]]). Represivní étos s. zčásti mění až novověká (humanistická) a současná morálně-teol. učení; přesto zde zůstává mnoho diskutovaných a sporných problémů, především uvnitř římkat. církve (vztah k regulaci početí, potratům, homosexualitě, [[celibát (JKI-K)|celibátu]] apod.). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[sexualita (JKI-J)|sexualita (JKI-J)]], [[sexualita (JKI-I)|sexualita (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[sexualita (JKI-J)|sexualita (JKI-J)]], [[sexualita (JKI-I)|sexualita (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]] |
[[Kategorie:Aut: Horyna Břetislav]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
sexualita (z lat. sexus – pohlaví) Pojetí s. v křesťanství bylo ovlivněno jednak eschatologickou předběžností (eschatologie) člověka v raném křesťanství a z toho plynoucího podhodnocení s. (u Pavla z Tarsu), jednak pozdějším augustinovským učením o dědičném hříchu, které koncentrovalo vědomí hříšnosti právě na oblast s. a vedlo jak k její démonizaci (s výjimkou generativní funkce), tak k nerovnoprávnému postavení ženy. Pod vlivem manicheismu a platonismu raně kř. církev striktně oddělila s. jako smyslový prožitek od její rozplozovací funkce. Značný kulturně-dějinný a soc. význam mělo rozpracování instituce manželství („svátost manželství“), spojené s určitými morálními představami, které dlouhodobě ovlivňují pojetí s. v kř. částech světa. Negativní vztah ke smyslovosti se projevoval zejm. v chápání ženy (žena jako homo imperfectus či mas occasionatus, jak o ní mluví scholastika). Represivní étos s. zčásti mění až novověká (humanistická) a současná morálně-teol. učení; přesto zde zůstává mnoho diskutovaných a sporných problémů, především uvnitř římkat. církve (vztah k regulaci početí, potratům, homosexualitě, celibátu apod.).
Viz též: sexualita (JKI-J), sexualita (JKI-I)