Církev živého Boha: Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
|||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
</div> |
</div> |
||
− | Církev živého Boha je protestantskou evangelikální církví neocharismatického typu, sama se oprávněně považuje za součást hnutí víry. Sestává z několika původně samostatných sborů, které se v roce 2006 spojily za účelem dosažení církevní registrace; k té došlo v roce 2007 (bez tzv. zvláštních práv). |
+ | Církev živého Boha je [[protestantismus (JKI-K)|protestantskou]] [[evangelikálové (JKI-K)|evangelikální]] církví neocharismatického typu, sama se oprávněně považuje za součást hnutí víry. Sestává z několika původně samostatných sborů, které se v roce 2006 spojily za účelem dosažení církevní registrace; k té došlo v roce 2007 (bez tzv. zvláštních práv). |
== Religionistická charakteristika Církve živého Boha == |
== Religionistická charakteristika Církve živého Boha == |
||
− | Církev živého Boha je svým vyznáním a duchovní praxí součástí světového hnutí víry (viz [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]) a také její organizační struktura odpovídá modelu současného |
+ | Církev živého Boha je svým vyznáním a duchovní praxí součástí světového hnutí víry (viz [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]) a také její organizační struktura odpovídá modelu současného neocharismatického hnutí. Je tvořena sbory jako samostatnými právními i ekonomickými jednotkami, spojenými pouze společnými aktivitami (vzdělávacími, misijními a charitativními) a společnými reprezentanty pro styk s úřady a veřejností ([[biskup (JKI-K)|biskupy]]). |
− | Církev živého Boha vstupuje do vztahů s [[Církev Křesťanská společenství|Církví Křesťanská společenství]] a [[Církev Nová naděje|Církví Nová naděje]], na místní úrovni pak s dalšími, především evangelikálními církvemi. Převažující podobou styků s jinými sbory a církvemi je pozvání pastorů a misionářů jako řečníků na mimořádné, především misijní akce. |
+ | Církev živého Boha vstupuje do vztahů s [[Církev Křesťanská společenství|Církví Křesťanská společenství]] a [[Církev Nová naděje|Církví Nová naděje]], na místní úrovni pak s dalšími, především evangelikálními církvemi. Převažující podobou styků s jinými sbory a církvemi je pozvání [[pastor (JKI-K)|pastorů]] a misionářů jako řečníků na mimořádné, především misijní akce. |
== Historie Církve živého Boha == |
== Historie Církve živého Boha == |
||
− | Při registraci ministerstvem kultury 15. prosince 2007 a při slavnostním ustavujícím shromáždění v Betlémské kapli v Praze 1. března 2008 tvořilo Církev živého Boha osm sborů: v Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Hořovicích, Hradci Králové, Příbrami, Teplicích, Valašském Meziříčí a Ústí nad Labem. Během přípravného procesu pro registraci této církve byli Kolegiem pastorů pověřeni dva pastoři, aby církev reprezentovali v roli biskupů: Vít Dan Kolinger (*1962) a Petr Szlaur (*1970). |
+ | Při registraci ministerstvem kultury 15. prosince 2007 a při slavnostním ustavujícím shromáždění v Betlémské kapli v Praze 1. března 2008 tvořilo Církev živého Boha osm sborů: v Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Hořovicích, Hradci Králové, Příbrami, Teplicích, Valašském Meziříčí a Ústí nad Labem. Během přípravného procesu pro registraci této církve byli Kolegiem pastorů pověřeni dva [[pastor (JKI-K)|pastoři]], aby církev reprezentovali v roli [[biskup (JKI-K)|biskupů]]: Vít Dan Kolinger (*1962) a Petr Szlaur (*1970). |
− | Biskup Vít Dan Kolinger se s křesťanstvím seznámil roku 1985 prostřednictvím katolické charismatické obnovy a ještě v době socialismu se účastnil neoficiálního studia katolické teologie. Postupně se ovšem přiklonil k evangelikálnímu křídlu charismatického hnutí a na počátku devadesátých let působil v rámci Křesťanských společenství (v současnosti [[Církev Křesťanská společenství|Církev Křesťanská společenství]]). Misijní společenství, která zakládal (v Hořovicích, Českých Budějovicích, Plzni a Příbrami) vznikala jako nezávislé sbory. Další duchovní cesta Víta Kolingera ale směřovala spíše k neocharismatickému hnutí víry (viz [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]). V tomto duchu založil roku 1999 v Příbrami sbor Archa – křesťanské společenství víry. Spolu s manželkou dokončil pastor Vít Dan Kolinger téhož roku 1999 jednoroční studium v Centru biblického studia Dómata a podílel se pak na výuce v biblické škole Victory. Obě tyto pražské školy byly učilišti hnutí víry a navazovaly na biblické školicí centrum Rhema v oklahomském městě Tulsa: mezinárodní síť biblických škol Dómata založil americký pastor Mark Brazee; v Praze působila škola Dómata mezi lety 1993 a 2001 pod vedením pastorů hnutí víry Larryho Keetona a od roku 1997 Glenna Cottona. Biblická škola Victory vznikla v Praze roku 1998 díky americkému misionáři Terrymu Henshawovi a ukončila činnost roku 2002. |
+ | Biskup Vít Dan Kolinger se s křesťanstvím seznámil roku 1985 prostřednictvím [[hnutí charismatické obnovy (JKI-K)|katolické charismatické obnovy]] a ještě v době socialismu se účastnil neoficiálního studia katolické teologie. Postupně se ovšem přiklonil k evangelikálnímu křídlu charismatického hnutí a na počátku devadesátých let působil v rámci Křesťanských společenství (v současnosti [[Církev Křesťanská společenství|Církev Křesťanská společenství]]). Misijní společenství, která zakládal (v Hořovicích, Českých Budějovicích, Plzni a Příbrami) vznikala jako nezávislé sbory. Další duchovní cesta Víta Kolingera ale směřovala spíše k neocharismatickému hnutí víry (viz [[Církev Slovo života|Církev Slovo života]]). V tomto duchu založil roku 1999 v Příbrami sbor Archa – křesťanské společenství víry. Spolu s manželkou dokončil pastor Vít Dan Kolinger téhož roku 1999 jednoroční studium v Centru biblického studia Dómata a podílel se pak na výuce v biblické škole Victory. Obě tyto pražské školy byly učilišti hnutí víry a navazovaly na biblické školicí centrum Rhema v oklahomském městě Tulsa: mezinárodní síť biblických škol Dómata založil americký pastor Mark Brazee; v Praze působila škola Dómata mezi lety 1993 a 2001 pod vedením pastorů hnutí víry Larryho Keetona a od roku 1997 Glenna Cottona. Biblická škola Victory vznikla v Praze roku 1998 díky americkému misionáři Terrymu Henshawovi a ukončila činnost roku 2002. |
Biskup Petr Szlaur vyrůstal ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické augsburského vyznání]] a studoval evangelickou teologii v Bratislavě. Orientace na pentekostální evangelikalismus ho pak zavedla do sboru Agapé v obci Řeka u Českého Těšína a později do [[Apoštolská církev|Apoštolské církve]] ve Frýdku-Místku. Vliv na něj měla i nauka hnutí víry a zvláště výrazná osobnost tohoto hnutí, Miloš Kozohorský (*1968), absolvent školy Rhema v Tulse a pastor dosud neregistrované církve Triumfální centrum víry. Roku 2006 se však kontakty s pastorem Kozohorským kvůli rozdílným pohledům přerušily. V důsledku tohoto neocharismatického směřování Petr Szlaur spolu s několika dalšími křesťany sbor [[Apoštolská církev|Apoštolské církve]] v lednu roku 2000 opustil. Tato skupina vytvořila ve Frýdku-Místku v srpnu téhož roku Společenství věřících a díky relativně rychlému růstu se roku 2003 transformovala na samostatný sbor El Šaddaj pod vedením pastora Szlaura. Intenzivní a nepřehlédnutelná veřejná prezentace tohoto sboru vzbudila roku 2004 negativní pozornost veřejnosti a byla patrně jedním z důvodů postupné změny jeho misijní strategie a důrazů. |
Biskup Petr Szlaur vyrůstal ve [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církvi evangelické augsburského vyznání]] a studoval evangelickou teologii v Bratislavě. Orientace na pentekostální evangelikalismus ho pak zavedla do sboru Agapé v obci Řeka u Českého Těšína a později do [[Apoštolská církev|Apoštolské církve]] ve Frýdku-Místku. Vliv na něj měla i nauka hnutí víry a zvláště výrazná osobnost tohoto hnutí, Miloš Kozohorský (*1968), absolvent školy Rhema v Tulse a pastor dosud neregistrované církve Triumfální centrum víry. Roku 2006 se však kontakty s pastorem Kozohorským kvůli rozdílným pohledům přerušily. V důsledku tohoto neocharismatického směřování Petr Szlaur spolu s několika dalšími křesťany sbor [[Apoštolská církev|Apoštolské církve]] v lednu roku 2000 opustil. Tato skupina vytvořila ve Frýdku-Místku v srpnu téhož roku Společenství věřících a díky relativně rychlému růstu se roku 2003 transformovala na samostatný sbor El Šaddaj pod vedením pastora Szlaura. Intenzivní a nepřehlédnutelná veřejná prezentace tohoto sboru vzbudila roku 2004 negativní pozornost veřejnosti a byla patrně jedním z důvodů postupné změny jeho misijní strategie a důrazů. |
||
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
== Organizace církve == |
== Organizace církve == |
||
− | Církev živého Boha vznikla jako zastřešující organizace samostatných sborů kvůli jejich vzájemným vztahům a získání státní registrace. Jednotlivé sbory jsou proto zcela autonomní, vedené svými pastory. Nejvyšším orgánem církve je Kolegium pastorů, které – kromě jiných kompetencí – disponuje s majetkem církve a ustanovuje a odvolává biskupy i pastory jednotlivých sborů. Pastoři nejsou v rozhodnutích omezeni ani staršími sboru, ani ostatními členy sboru. Starší sboru může být jmenován pastorem na pomoc při vedení sboru (více starších tvoří radu) a jím také odvolán. Podobně i členové sboru jsou přijati a mohou být odvoláni pastorem. Pastorovi je též svěřena odpovědnost za finance a majetek místního sboru. Sbor vede obvykle společně s manželkou, která též vystupuje jako pastor. Kolegium pastorů vede každoročně volený koordinátor z jeho řad, navenek ji reprezentují dva volení biskupové, jejichž funkce je čistě reprezentativní. Církev odmítá státní příspěvky na provoz, je financována z příspěvků a darů věřících (odmítá však dary ze zahraničí). |
+ | Církev živého Boha vznikla jako zastřešující organizace samostatných sborů kvůli jejich vzájemným vztahům a získání státní registrace. Jednotlivé sbory jsou proto zcela autonomní, vedené svými [[pastor (JKI-K)|pastory]] (srov. [[kongregacionalismus (JKI-K)|kongregacionalismus]]). Nejvyšším orgánem církve je Kolegium pastorů, které – kromě jiných kompetencí – disponuje s majetkem církve a ustanovuje a odvolává [[biskup (JKI-K)|biskupy]] i pastory jednotlivých sborů. Pastoři nejsou v rozhodnutích omezeni ani [[presbyter (JKI-K)|staršími]] sboru, ani ostatními členy sboru. Starší sboru může být jmenován pastorem na pomoc při vedení sboru (více starších tvoří radu) a jím také odvolán. Podobně i členové sboru jsou přijati a mohou být odvoláni pastorem. Pastorovi je též svěřena odpovědnost za finance a majetek místního sboru. Sbor vede obvykle společně s manželkou, která též vystupuje jako pastor. Kolegium pastorů vede každoročně volený koordinátor z jeho řad, navenek ji reprezentují dva volení biskupové, jejichž funkce je čistě reprezentativní. Církev odmítá státní příspěvky na provoz, je financována z příspěvků a darů věřících (odmítá však dary ze zahraničí). |
=== Církevní sbory === |
=== Církevní sbory === |
Verze z 11. 12. 2021, 11:43
Církev živého Boha
Církev živého Boha je protestantskou evangelikální církví neocharismatického typu, sama se oprávněně považuje za součást hnutí víry. Sestává z několika původně samostatných sborů, které se v roce 2006 spojily za účelem dosažení církevní registrace; k té došlo v roce 2007 (bez tzv. zvláštních práv).
Religionistická charakteristika Církve živého Boha
Církev živého Boha je svým vyznáním a duchovní praxí součástí světového hnutí víry (viz Církev Slovo života) a také její organizační struktura odpovídá modelu současného neocharismatického hnutí. Je tvořena sbory jako samostatnými právními i ekonomickými jednotkami, spojenými pouze společnými aktivitami (vzdělávacími, misijními a charitativními) a společnými reprezentanty pro styk s úřady a veřejností (biskupy).
Církev živého Boha vstupuje do vztahů s Církví Křesťanská společenství a Církví Nová naděje, na místní úrovni pak s dalšími, především evangelikálními církvemi. Převažující podobou styků s jinými sbory a církvemi je pozvání pastorů a misionářů jako řečníků na mimořádné, především misijní akce.
Historie Církve živého Boha
Při registraci ministerstvem kultury 15. prosince 2007 a při slavnostním ustavujícím shromáždění v Betlémské kapli v Praze 1. března 2008 tvořilo Církev živého Boha osm sborů: v Českých Budějovicích, Frýdku-Místku, Hořovicích, Hradci Králové, Příbrami, Teplicích, Valašském Meziříčí a Ústí nad Labem. Během přípravného procesu pro registraci této církve byli Kolegiem pastorů pověřeni dva pastoři, aby církev reprezentovali v roli biskupů: Vít Dan Kolinger (*1962) a Petr Szlaur (*1970).
Biskup Vít Dan Kolinger se s křesťanstvím seznámil roku 1985 prostřednictvím katolické charismatické obnovy a ještě v době socialismu se účastnil neoficiálního studia katolické teologie. Postupně se ovšem přiklonil k evangelikálnímu křídlu charismatického hnutí a na počátku devadesátých let působil v rámci Křesťanských společenství (v současnosti Církev Křesťanská společenství). Misijní společenství, která zakládal (v Hořovicích, Českých Budějovicích, Plzni a Příbrami) vznikala jako nezávislé sbory. Další duchovní cesta Víta Kolingera ale směřovala spíše k neocharismatickému hnutí víry (viz Církev Slovo života). V tomto duchu založil roku 1999 v Příbrami sbor Archa – křesťanské společenství víry. Spolu s manželkou dokončil pastor Vít Dan Kolinger téhož roku 1999 jednoroční studium v Centru biblického studia Dómata a podílel se pak na výuce v biblické škole Victory. Obě tyto pražské školy byly učilišti hnutí víry a navazovaly na biblické školicí centrum Rhema v oklahomském městě Tulsa: mezinárodní síť biblických škol Dómata založil americký pastor Mark Brazee; v Praze působila škola Dómata mezi lety 1993 a 2001 pod vedením pastorů hnutí víry Larryho Keetona a od roku 1997 Glenna Cottona. Biblická škola Victory vznikla v Praze roku 1998 díky americkému misionáři Terrymu Henshawovi a ukončila činnost roku 2002.
Biskup Petr Szlaur vyrůstal ve Slezské církvi evangelické augsburského vyznání a studoval evangelickou teologii v Bratislavě. Orientace na pentekostální evangelikalismus ho pak zavedla do sboru Agapé v obci Řeka u Českého Těšína a později do Apoštolské církve ve Frýdku-Místku. Vliv na něj měla i nauka hnutí víry a zvláště výrazná osobnost tohoto hnutí, Miloš Kozohorský (*1968), absolvent školy Rhema v Tulse a pastor dosud neregistrované církve Triumfální centrum víry. Roku 2006 se však kontakty s pastorem Kozohorským kvůli rozdílným pohledům přerušily. V důsledku tohoto neocharismatického směřování Petr Szlaur spolu s několika dalšími křesťany sbor Apoštolské církve v lednu roku 2000 opustil. Tato skupina vytvořila ve Frýdku-Místku v srpnu téhož roku Společenství věřících a díky relativně rychlému růstu se roku 2003 transformovala na samostatný sbor El Šaddaj pod vedením pastora Szlaura. Intenzivní a nepřehlédnutelná veřejná prezentace tohoto sboru vzbudila roku 2004 negativní pozornost veřejnosti a byla patrně jedním z důvodů postupné změny jeho misijní strategie a důrazů.
Vedle sborů v Příbrami a Frýdku-Místku vytvořily roku 2007 Církev živého Boha další nezávislé sbory, které byly rovněž původně registrovány jako občanská sdružení. Je mezi nimi i nejstarší sbor Církve živého Boha, Sbor víry v Teplicích, který byl ještě jako charismatické společenství založen roku 1992. Jako součást charismatického hnutí vzniklo roku 1994 i společenství v Hořovicích, které později vystupovalo pod názvem Archa stejně jako sbor v Příbrami, rovněž založený pastorem Kolingerem. Sbor s názvem Společenství – Králové slávy byl založen roku 2002 ve Valašském Meziříčí a sbor Cesta – Křesťanské společenství víry roku 2005 v Českých Budějovicích. Církev živé víry – centrum probuzení v Hradci Králové a místní společenství v Ústí nad Labem neměly v době vzniku Církve živého Boha právní subjektivitu. Roku 2014 tvořilo Církev živého Boha šest z původních osmi sborů: sbor Králové slávy ve Valašském Meziříčí církevní svazek opustil a sbor v Ústí nad Labem je nyní považován za „misijní sbor“. Takových dosud ne zcela samostatných misijních sborů bez právní subjektivity udávala Církev živého Boha roku 2014 dalších šest, kromě jiných i v Praze a Ostravě. Jako „spřátelený sbor“ je v internetové prezentaci označeno Křesťanské centrum Víťazstvo v Levicích na Slovensku.
V roce 2012 se dva sbory Církve živého Boha (ve Frýdku-Místku a v Hradci Králové) připojily k mezinárodnímu hnutí Church of God of Prophecy.
Organizace církve
Církev živého Boha vznikla jako zastřešující organizace samostatných sborů kvůli jejich vzájemným vztahům a získání státní registrace. Jednotlivé sbory jsou proto zcela autonomní, vedené svými pastory (srov. kongregacionalismus). Nejvyšším orgánem církve je Kolegium pastorů, které – kromě jiných kompetencí – disponuje s majetkem církve a ustanovuje a odvolává biskupy i pastory jednotlivých sborů. Pastoři nejsou v rozhodnutích omezeni ani staršími sboru, ani ostatními členy sboru. Starší sboru může být jmenován pastorem na pomoc při vedení sboru (více starších tvoří radu) a jím také odvolán. Podobně i členové sboru jsou přijati a mohou být odvoláni pastorem. Pastorovi je též svěřena odpovědnost za finance a majetek místního sboru. Sbor vede obvykle společně s manželkou, která též vystupuje jako pastor. Kolegium pastorů vede každoročně volený koordinátor z jeho řad, navenek ji reprezentují dva volení biskupové, jejichž funkce je čistě reprezentativní. Církev odmítá státní příspěvky na provoz, je financována z příspěvků a darů věřících (odmítá však dary ze zahraničí).
Církevní sbory
sbory | misijní sbory | |
---|---|---|
2010 | 6 | 8 |
2020 | 7 | 4 |
Počet věřících
Počty věřících v jednotlivých krajích odpovídají skutečnosti, že tři centra Církve živého Boha jsou na severní Moravě a ve Slezsku, v severozápadních Čechách a v jižní oblasti středních Čech. Fakticky jde o autonomní sbory ve Frýdku – Místku, Příbrami a Teplicích. Méně početné je zastoupení církve ve Východočeském a Jihočeském kraji, zatímco v jiných částech republiky prakticky absentuje. Církevní statistika věřících není dostupná.
sčítání lidu | |
---|---|
2011 | 371 |
Literatura
Oficiální internetové stránky: http://www.cirkevzivehoboha.cz/
Zápis v Registru církví a náboženských společností MK ČR