ášúrá (JKI-I)

ášúrá (patrně od arab. ašara – deset) Název pro desátý den muharramu – prvního měsíce lunárního kalendáře. Jde pův. o starší náb. motiv, patrně žid. původu, ve formativním období islám. chalífátu se slavil jako postní den s nevyhraněným významem. Sunnité (sunna) v některých oblastech dodnes slaví 10. muharram jako svátek dobročinnosti. Pro vyznavače ší‘y je to den, kdy si připomínají mučednickou smrt třetího imáma Husajna, syna čtvrtého chalífy Alího. Stalo se tak 10. října 680 (tj. 10. muharramu 61 hidžry) u města Karbalá, kde bylo vojskem umajjovského chalífy Jazída zmasakrováno na 70 příslušníků Husajnovy rodiny. Vrcholem á. je smuteční procesí, které je doprovázeno recitací koránských veršů a achbárů. Centrem smutečních slavností je Kázimajn v Bagdádu; po 40 dnech se koná dohra v Karbalá, která znázorňuje předání Husajnovy hlavy umajjovskému chalífovi Jazídovi a její opětné vydání rodině. Tradice á. se rozvíjí zhruba od 10. stol. kdy se za vlády ší‘itských Bújovců nad Bagdádem konaly první tryzny. Za vlády dynastie Pahlaví v Íránu (1925-1979) a sovětské moci v Zakavkazí a Stř. Asii byly á. zakázány. Po íránské islámské revoluci 1979 a rozpadu SSSR 1991 se těší zájmu zejm. mladé generace. Á. v ší‘itských oblastech Libanonu probíhají skromněji a bez drastických scén náb. vytržení.

Miloš Mendel