Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I)
Alí, Ibn Abí Tálib (598-661) Bratranec a zeť Muhammadův, příslušník rodu Banú Hášim (Hášimovci), jeden z jeho prvních stoupenců, pro ší‘ity (ší‘a) první imám (isná ašaríja). Jeho rané přijetí slova božího se odráží v samém koránu (26: 214). Ší‘itská tradice (achbár) praví, že tehdy třináctiletý A. pochopil Prorokovo varování před božím hněvem (eschatologie) a výzvu k následování. Ve formativním období islámu se A. proslavil jako zbožný muhádžirún a velitel muslim. oddílů. Vztah k Muhammadovi potvrdil sňatkem s jeho dcerou Fátimou, s níž měl syny Hasana, Husajna, Muhsina a dceru Zajnab. Po vzniku chalífátu se dostal na okraj polit. moci, ačkoli právě on a jeho rod uplatňovali právo na vedení obce věřících. A. byl zabit 661 cháridžovcem Abd ar-Rahmánem Ibn Muldžimem u mešity v Kúfě. Hrobka A. v Nadžafu je poutním místem ší‘itů.