Hebron (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Hebron</span> (hebr. Chebron, arab. al-Chalíl) Město v již. [[Palestina (JKI-J)|Palestině]], posvátné místo [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. H. byl nazýván ve starověku také Kirjat arba (hebr. Město čtyř), pův. snad podle spojenectví se třemi okolními městy (Anér, Eškól a Mamre; srov. Gn 14, 13; Joz 14, 15). Podle bibl. tradice koupil zdejší jeskyni Makpela (hebr. Me’arat ha-Machpela) [[Abraham (JKI-J)|Abraham]] od Efrona Chetejského, aby mohl pohřbít svou manželku [[Sára (JKI-J)|Sáru]] (Gn 23, 8-20). Později byli v jeskyni pochováni všichni [[patriarchové (JKI-J)|patriarchové]] i s manželkami – Abraham se Sárou (Gn 25, 9), [[Izák (JKI-J)|Izák]] s Rebekou a [[Jákob (JKI-J)|Jákob]] s Leou (Gn 49, 31; 50, 13). Jediná Ráchel, druhá Jákobova manželka, byla pohřbena u [[Betlém (JKI-J)|Betléma]] (Gn 35, 19-20). Posvátný charakter města umocnil pobyt [[David (JKI-J)|Davida]], který z H. učinil hl. královské město [[Judsko (JKI-J)|Judska]] předtím, než dobyl [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalém]] a stal se králem celé země (2S 2, 1 - 5, 5). Hrobka patriarchů (hebr. Kever ha-Avot) se stala již ve starověku žid. poutním místem, které později navštěvovali jak křesťané, tak muslimové, kteří pův. byzantský [[kostel (JKI-K)|kostel]] nad jeskyní přestavěli v [[mešita (JKI-I)|mešitu]]. Po [[křížové výpravy (JKI-K)|křížových výpravách]] zakázali 1266 mamlúčtí dobyvatelé Židům k makpelské hrobce přístup a tento stav trval až do 20. století. Když vítězství v šestidenní válce 1967 umožnilo Židům zákaz zrušit a od 1968 začali dokonce v blízkosti místa budovat nové město Kirjat arba, stal se z H. jeden z neuralgických bodů izr.-arab. vztahů. |
<span id="entry">Hebron</span> (hebr. Chebron, arab. al-Chalíl) Město v již. [[Palestina (JKI-J)|Palestině]], posvátné místo [[judaismus (JKI-J)|judaismu]]. H. byl nazýván ve starověku také Kirjat arba (hebr. Město čtyř), pův. snad podle spojenectví se třemi okolními městy (Anér, Eškól a Mamre; srov. Gn 14, 13; Joz 14, 15). Podle bibl. tradice koupil zdejší jeskyni Makpela (hebr. Me’arat ha-Machpela) [[Abraham (JKI-J)|Abraham]] od Efrona Chetejského, aby mohl pohřbít svou manželku [[Sára (JKI-J)|Sáru]] (Gn 23, 8-20). Později byli v jeskyni pochováni všichni [[patriarchové (JKI-J)|patriarchové]] i s manželkami – Abraham se Sárou (Gn 25, 9), [[Izák (JKI-J)|Izák]] s Rebekou a [[Jákob (JKI-J)|Jákob]] s Leou (Gn 49, 31; 50, 13). Jediná Ráchel, druhá Jákobova manželka, byla pohřbena u [[Betlém (JKI-J)|Betléma]] (Gn 35, 19-20). Posvátný charakter města umocnil pobyt [[David (JKI-J)|Davida]], který z H. učinil hl. královské město [[Judsko (JKI-J)|Judska]] předtím, než dobyl [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalém]] a stal se králem celé země (2S 2, 1 - 5, 5). Hrobka patriarchů (hebr. Kever ha-Avot) se stala již ve starověku žid. poutním místem, které později navštěvovali jak křesťané, tak muslimové, kteří pův. byzantský [[kostel (JKI-K)|kostel]] nad jeskyní přestavěli v [[mešita (JKI-I)|mešitu]]. Po [[křížové výpravy (JKI-K)|křížových výpravách]] zakázali 1266 mamlúčtí dobyvatelé Židům k makpelské hrobce přístup a tento stav trval až do 20. století. Když vítězství v šestidenní válce 1967 umožnilo Židům zákaz zrušit a od 1968 začali dokonce v blízkosti místa budovat nové město Kirjat arba, stal se z H. jeden z neuralgických bodů izr.-arab. vztahů. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]], [[poutní místa (JKI-I)|poutní místa (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]], [[poutní místa (JKI-I)|poutní místa (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
||
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
[[Kategorie:JKI/Judaismus]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
Hebron (hebr. Chebron, arab. al-Chalíl) Město v již. Palestině, posvátné místo judaismu. H. byl nazýván ve starověku také Kirjat arba (hebr. Město čtyř), pův. snad podle spojenectví se třemi okolními městy (Anér, Eškól a Mamre; srov. Gn 14, 13; Joz 14, 15). Podle bibl. tradice koupil zdejší jeskyni Makpela (hebr. Me’arat ha-Machpela) Abraham od Efrona Chetejského, aby mohl pohřbít svou manželku Sáru (Gn 23, 8-20). Později byli v jeskyni pochováni všichni patriarchové i s manželkami – Abraham se Sárou (Gn 25, 9), Izák s Rebekou a Jákob s Leou (Gn 49, 31; 50, 13). Jediná Ráchel, druhá Jákobova manželka, byla pohřbena u Betléma (Gn 35, 19-20). Posvátný charakter města umocnil pobyt Davida, který z H. učinil hl. královské město Judska předtím, než dobyl Jeruzalém a stal se králem celé země (2S 2, 1 - 5, 5). Hrobka patriarchů (hebr. Kever ha-Avot) se stala již ve starověku žid. poutním místem, které později navštěvovali jak křesťané, tak muslimové, kteří pův. byzantský kostel nad jeskyní přestavěli v mešitu. Po křížových výpravách zakázali 1266 mamlúčtí dobyvatelé Židům k makpelské hrobce přístup a tento stav trval až do 20. století. Když vítězství v šestidenní válce 1967 umožnilo Židům zákaz zrušit a od 1968 začali dokonce v blízkosti místa budovat nové město Kirjat arba, stal se z H. jeden z neuralgických bodů izr.-arab. vztahů.
Viz též: poutní místa (JKI-K), poutní místa (JKI-I)