kardinál (JKI-K)
kardinál (z lat. cardo – stěžeje) Titul označující nejvyšší hodnostáře v římkat. církvi po papeži (hierarchie). Sbor k., který papež jmenuje a jenž mu slouží při řízení církve, vznikl z kněží a jáhnů římských, k nimž v 8. stol. přibyli i biskupové sedmi okolních diecézí. Od 12. stol. uděluje papež kardinálskou hodnost i arcibiskupům a biskupům mimo Řím. K. jsou v zásadě všichni biskupy, ale tradičně se v záp. církvi rozlišují na k. biskupy, k. kněze a k. jáhny. Každý k. má v Římě svůj chrám; společenství k. tvoří konzistoř. Prvá volba papeže sborem k. se uskutečnila 1130, výlučné právo volby papeže dosáhli 1179 od papeže Alexandra III. Papež Sixtus V. stanovil (1586-1587) počet k. číslem sedmdesát; tuto hranici poprvé překročil papež Jan XXIII. Za pontifikátu papeže Pavla VI. byla práva k. výrazně upravena (1965). V době uprázdnění papežského stolce řídí k. církev a v tajném hlasování (konkláve) volí papeže. Kardinálské kolegium má v současnosti cca 165 členů, z nich maximálně 120 má právo volit papeže. Volební právo končí po dovršení 80 let věku k. Každý k. má též státní příslušnost Vatikánu. Dnes plní k. především administrativní funkce; ti, kteří sídlí v Římě, předsedají kuriálním úřadům (kurie), papežským kongregacím a papežským komisím. Kardinálským atributem byl červený klobouk, dnes biret (čtvercová červená čapka) a klerika v barvě kardinálské červeně.