ďábel (JKI-K)
ďábel (z řec. diabolos – pomlouvač, rouhač) Duch nebo mocnost zla; v křesťanství nejčastěji vystupuje v roli démonického pokušitele, který svádí člověka na cestu hříchu. Původní sz. představu ď. jako žalobce na božím soudu křesťanství prostřednictvím raného židovství přeznačilo na postavu božího odpůrce a původce zla nesoucí různá jména jako Satan (hebr. ekvivalent řec. diabolos), Belzebub (z hebr. Ba’al Zebub – Pán much), Lucifer (lat. Světlonoš) atd. Vedle Nového zákona, kde je ď. často spojován s působením zlých duchů (démonů), se křesťanství soustředilo na apokryfní (apokryf) představu ď. jako vládce padlých andělů, kteří se z pýchy vzbouřili proti Bohu a byli svrženi z nebe. Proti ď. pak zpravidla stavělo jako přímého protivníka archanděla Michaela, vůdce nebeských zástupů.
Viz též: satan (JKI-J), ďábel (JKI-I)