konzervativní judaismus (JKI-J)
konzervativní judaismus Proud moderního judaismu. Vznikl v souvislosti s tzv. židovskou vědou (Wissenschaft des Judentums), která razila názor, že judaismus se během svých nejvýzn. období proměňoval v závislosti na změnách ve světě a byl schopen přijímat to nejlepší z ostatních kultur, aniž by přitom ztratil své vlastní tradice, charakter a víru. Odmítá slepou poslušnost náb. zákonu a propaguje svobodu bádání o žid. minulosti se zachováním úcty k autoritě tradice. Hl. představiteli k.j. byli v jeho počátcích především učenci jako L. Zunz, Z. Frankel a H. Grätz, kteří podporovali věd. studium bible, Talmudu, liturgie ap. Při tom využívali prameny, které jim nově zpřístupnil bibliograf Moritz Steinschneider (1816-1907) ad. Kvůli silnému důrazu na dějiny nepohlíží k.j. na judaismus pouze jako na náb. fenomén, ale Židé pro něj představovali i nár. entitu. Proto jeho stoupenci patřili i mezi první přívržence sionismu. Z. Frankel zaujímal střední postavení mezi tím, co považoval za výstřelky reformy a mezi nesmlouvavou přísností ortodoxního judaismu. Proti Frankelovu pojetí judaismu se postavil exponent reformního judaismu A. Geiger a kritizoval ho i zakladatel záp. neoortodoxie S. R. Hirsch. Význ. centrum k.j. vzniklo v USA, kde pod vlivem Frankelových názorů a vratislavského rabínského učiliště založil 1886 Sabato Morais (1823-1897) Jewish Theological Seminary (Židovský teol. seminář). K.j. svým pojetím rabínského práva vyhovoval amer. poměrům, které nedovolovaly Židům vzhledem k ekonomickým podmínkám zachovávat všechny přísné předpisy halachy. Pro k.j. je typické, že odmítá bezpodmínečnou autoritu Šulchan aruchu, neboť považuje za nezbytné neustále reinterpretovat a měnit ustanovení halachy podle měnících se podmínek, a tím zabránit strnulosti a stagnaci systému. Konzervativní hnutí v USA vytvořilo systém tzv. „synagogálních center“, která nabízejí různé soc., výchovné a náb. programy pro dospělé i mládež. První z těchto center založil 1918 rabi M. M. Kaplan v New Yorku.