kalendář (JKI-I)

kalendář Vychází z předislám. lunárního kalendáře, k němuž se připočítával tzv. 13. měsíc, mající sladit lunární rok s kř. rokem solárním. Před islámem se roky číselně neoznačovaly. Nazývaly se podle důležitých událostí, jako byly bitvy, zázraky, přírodní pohromy. Např. rok, v němž se narodil prorok Muhammad (asi 570), se nazývá rokem Slona podle válečné výpravy Habešanů do Arábie a s tím spjatého zážitku Arabů z jejich sloní jízdy. Muhammad kalendář zreformoval. Zrušil 13. měsíc a způsobil tak, že k.i. je s gregoriánským kalendářem (kalendář) v rozporu. Islám. rok má 12 měsíců po 29 nebo 30 dnech. Každý lunární rok je tedy o 11-12 dní kratší než rok solární. Určité události v islám. světě (svátky) se tedy z pohledu gregoriánského kalendáře každoročně konají o 11-12 dní dříve. Např. 1988 začal 9. postní měsíc ramadán 17. dubna gregoriánského kalendáře, 1992 začal 5. března. V polovině dubna se bude konat zase za 32 solárních let, během nichž proběhne 33 let lunárních. 1. muharram (islám. Nový rok) 1420 hidžry připadl na 17. duben 1999, 1. muharran 1421 na 6. duben 2000, 1. muharran 1424 na 4. březen 2003. V latině se datum k.i. označuje zkratkou A. H. (anno hegirae) na rozdíl od kř. A. D. (anno Domini).

Muhammad ponechal měsícům pův. názvy: 1. muharram (zakázaný – podle kmenového zákona, zakazujícího v tomto měsíci války); 2. safar (žlutý – podle žloutenky, objevující se hlavně v tomto měsíci); 3. ar-rabí al-awwal (první jaro); 4. ar-rabí as-sání (druhé jaro); 5. džumádá al-úlá (první tuhnutí); 6. džumádá al-áchira (druhé tuhnutí – pův. zimní měsíce); 7. radžab (od leknutí se – též měsíc smíru); 8. ša‘bán (rozdělit se – měsíc válek a razií); 9. ramadán (spalující – podle veder); 10. šawwál (způsobující vztyk velblouda – kočovníci opouštěli ležení); 11. dhú‘l-ka‘da (měsíc usazení – kočovníci se vraceli do zimovišť); 12. dhú‘l-hidždža (měsíc pouti do Mekky ke svatyni Ka‘ba). Islám. týden začíná nedělí. Dny do čtvrtka mají v názvu číselné označení 1-5. Pátek (arab. jaum al-džum‘a) – den shromáždění, sobota (arab. jaum as-sabt) – název odvozený od starosemitského sabatu. První chalífové pokračovali v reformě kalendáře. Za začátek nové éry stanovili datum prvního dne roku, v němž Muhammad dokončil odchod (hidžra) do Medíny (16. 7. 622). Tvůrcem definitivní podoby nového kalendáře byl chalífa Umar. Přepočet data hidžry na kř. letopočet lze provést podle následujícího vzorce: R = H - (H/33) + 621, kde R je datum gregoriánského kalendáře, H datum hidžry, číslo 33 je vyjádření lunárních let, během nichž k.i. předběhne gregoriánský kalendář o jeden rok. Datum hidžry lze vypočítat podle vzorce: H = R - 621 + R - ([R - 621] /32). Hl. svátky určují nejvyšší duch. autority v souladu s astronomickými údaji. V praxi mnozí řadoví věřící např. do poslední chvíle neví, kdy přesně začne ramadán. Jeho počátek se ohlašuje ve sdělovacích prostředcích.

Miloš Mendel

Viz též: kalendář (JKI-J), kalendář (JKI-K), kalendář (Islam)