exkomunikace (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">exkomunikace</span> (lat. excommunicatio – vyloučení z obce) Vyobcování z [[církev (JKI-K)|církve]], [[anatéma (JKI-K)|anatéma]]. Vedle [[interdikt (JKI-K)|interdiktu]] a [[suspenze (JKI-K)|suspenze]] představuje e. jeden z nejtvrdších círk. trestů, který se zvláště ve středověku blížil soc. smrti. Zatímco [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církev]] podržela e. v systému kanonického práva (''[[Codex iuris canonici (JKI-K)|Codex iuris canonici]]'') jako individuální nápravný trest (censura), i když je v současnosti využíván zřídka, [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]], s výjimkou [[anglikánská církev (JKI-K)|anglikánské církve]], princip e. postupně opustil. V římkat. církvi e. zakazuje viníkovi účast na [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužbách]], udělování [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] a [[svátostiny (JKI-K)|svátostin]] a přijímání svátostí, výkon círk. úřadů a provádění úkonů z moci řízení (can. 1331). Přestože je viník formálně vyloučen z církve, nejsou mu odepřeny nezbytné liturg. úkony v nebezpečí [[smrt (JKI-K)|smrti]] (can. 1335). Ukončení e. je možné pouze absolucí (rozhřešením).
 
<span id="entry">exkomunikace</span> (lat. excommunicatio – vyloučení z obce) Vyobcování z [[církev (JKI-K)|církve]], [[anatéma (JKI-K)|anatéma]]. Vedle [[interdikt (JKI-K)|interdiktu]] a [[suspenze (JKI-K)|suspenze]] představuje e. jeden z nejtvrdších círk. trestů, který se zvláště ve středověku blížil soc. smrti. Zatímco [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církev]] podržela e. v systému kanonického práva (''[[Codex iuris canonici (JKI-K)|Codex iuris canonici]]'') jako individuální nápravný trest (censura), i když je v současnosti využíván zřídka, [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]], s výjimkou [[anglikánská církev (JKI-K)|anglikánské církve]], princip e. postupně opustil. V římkat. církvi e. zakazuje viníkovi účast na [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužbách]], udělování [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] a [[svátostiny (JKI-K)|svátostin]] a přijímání svátostí, výkon círk. úřadů a provádění úkonů z moci řízení (can. 1331). Přestože je viník formálně vyloučen z církve, nejsou mu odepřeny nezbytné liturg. úkony v nebezpečí [[smrt (JKI-K)|smrti]] (can. 1335). Ukončení e. je možné pouze absolucí (rozhřešením).
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[cherem (JKI-J)|cherem (JKI-J)]]
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[cherem (JKI-J)|cherem (JKI-J)]]
 
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
 
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
 
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]
 
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

exkomunikace (lat. excommunicatio – vyloučení z obce) Vyobcování z církve, anatéma. Vedle interdiktu a suspenze představuje e. jeden z nejtvrdších círk. trestů, který se zvláště ve středověku blížil soc. smrti. Zatímco římkat. církev podržela e. v systému kanonického práva (Codex iuris canonici) jako individuální nápravný trest (censura), i když je v současnosti využíván zřídka, protestantismus, s výjimkou anglikánské církve, princip e. postupně opustil. V římkat. církvi e. zakazuje viníkovi účast na bohoslužbách, udělování svátostí a svátostin a přijímání svátostí, výkon círk. úřadů a provádění úkonů z moci řízení (can. 1331). Přestože je viník formálně vyloučen z církve, nejsou mu odepřeny nezbytné liturg. úkony v nebezpečí smrti (can. 1335). Ukončení e. je možné pouze absolucí (rozhřešením).

Dalibor Papoušek

Viz též: cherem (JKI-J)