eschatologie (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">eschatologie</span> Označení dění konce světa i člověka, nauka o posledních věcech a posledním soudu. V islám. představě se konec časů pojí s postavami Goga a Magoga, [[mahdí (JKI-I)|mahdího]], [[Antikrist (JKI-I)|Antikrista]] (arab. Dadždžál) a [[Ježíš (JKI-I)|Ježíše]]. Do světa proniká chaos prolomením ochranné bariéry, kterou světu dává boží zákon ([[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘a]]). Svět je zaplavován „vnější temnotou“. Příchodem mahdího se začíná obnova stavu duch. osvícení a prvotní jednoty, které charakterizovaly počátek časů. Vláda mahdího je však přerušována vládou Antikrista, tj. falešného mesiáše (arab. al-masíh ad-dadždžál). Ten využívá okamžiku, kdy se svět ocitá ve stavu nerovnováhy. Konec dějin, započatých zjevením a končících souzením lidských činů a návratem Ježíše, znamená počátek nového období zlatého věku. Souzení lidských činů zachycuje e. individuální, zejm. doktrína posledního soudu. Islám chápe tento akt jako nezvratnou událost a její průběh v obrazné zkratce zachycuje 56. súra [[korán (JKI-I)|koránu]]. Lidé budou muset na cestě do [[ráj (JKI-I)|ráje]] přejít přes most nad [[peklo (JKI-I)|peklem]]. Vyvolení tuto překážku v podobě stezky „tenčí než vlas a užší než ostří meče“ překonají, zatímco zatracení a prokletí se zřítí do pekel. Na rozdíl od mučedníků, kteří vstupují do ráje hned po [[smrt (JKI-I)|smrti]], čeká obyčejné lidi [[očistec (JKI-I)|očistec]] v hrobě. Moderní interpretace e. neodmítají obvyklé obrazné představy, ale připouštějí, že se jedná výlučně o metafory. |
<span id="entry">eschatologie</span> Označení dění konce světa i člověka, nauka o posledních věcech a posledním soudu. V islám. představě se konec časů pojí s postavami Goga a Magoga, [[mahdí (JKI-I)|mahdího]], [[Antikrist (JKI-I)|Antikrista]] (arab. Dadždžál) a [[Ježíš (JKI-I)|Ježíše]]. Do světa proniká chaos prolomením ochranné bariéry, kterou světu dává boží zákon ([[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘a]]). Svět je zaplavován „vnější temnotou“. Příchodem mahdího se začíná obnova stavu duch. osvícení a prvotní jednoty, které charakterizovaly počátek časů. Vláda mahdího je však přerušována vládou Antikrista, tj. falešného mesiáše (arab. al-masíh ad-dadždžál). Ten využívá okamžiku, kdy se svět ocitá ve stavu nerovnováhy. Konec dějin, započatých zjevením a končících souzením lidských činů a návratem Ježíše, znamená počátek nového období zlatého věku. Souzení lidských činů zachycuje e. individuální, zejm. doktrína posledního soudu. Islám chápe tento akt jako nezvratnou událost a její průběh v obrazné zkratce zachycuje 56. súra [[korán (JKI-I)|koránu]]. Lidé budou muset na cestě do [[ráj (JKI-I)|ráje]] přejít přes most nad [[peklo (JKI-I)|peklem]]. Vyvolení tuto překážku v podobě stezky „tenčí než vlas a užší než ostří meče“ překonají, zatímco zatracení a prokletí se zřítí do pekel. Na rozdíl od mučedníků, kteří vstupují do ráje hned po [[smrt (JKI-I)|smrti]], čeká obyčejné lidi [[očistec (JKI-I)|očistec]] v hrobě. Moderní interpretace e. neodmítají obvyklé obrazné představy, ale připouštějí, že se jedná výlučně o metafory. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> [[eschatologie (JKI-J)|eschatologie (JKI-J)]], [[eschatologie (JKI-K)|eschatologie (JKI-K)]], [[poslední soud (JKI-K)|poslední soud (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[eschatologie (JKI-J)|eschatologie (JKI-J)]], [[eschatologie (JKI-K)|eschatologie (JKI-K)]], [[poslední soud (JKI-K)|poslední soud (JKI-K)]], [[eschatologie (Islam)|eschatologie (Islam)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]] |
[[Kategorie:Aut: Müller Zdeněk]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
eschatologie Označení dění konce světa i člověka, nauka o posledních věcech a posledním soudu. V islám. představě se konec časů pojí s postavami Goga a Magoga, mahdího, Antikrista (arab. Dadždžál) a Ježíše. Do světa proniká chaos prolomením ochranné bariéry, kterou světu dává boží zákon (šarí‘a). Svět je zaplavován „vnější temnotou“. Příchodem mahdího se začíná obnova stavu duch. osvícení a prvotní jednoty, které charakterizovaly počátek časů. Vláda mahdího je však přerušována vládou Antikrista, tj. falešného mesiáše (arab. al-masíh ad-dadždžál). Ten využívá okamžiku, kdy se svět ocitá ve stavu nerovnováhy. Konec dějin, započatých zjevením a končících souzením lidských činů a návratem Ježíše, znamená počátek nového období zlatého věku. Souzení lidských činů zachycuje e. individuální, zejm. doktrína posledního soudu. Islám chápe tento akt jako nezvratnou událost a její průběh v obrazné zkratce zachycuje 56. súra koránu. Lidé budou muset na cestě do ráje přejít přes most nad peklem. Vyvolení tuto překážku v podobě stezky „tenčí než vlas a užší než ostří meče“ překonají, zatímco zatracení a prokletí se zřítí do pekel. Na rozdíl od mučedníků, kteří vstupují do ráje hned po smrti, čeká obyčejné lidi očistec v hrobě. Moderní interpretace e. neodmítají obvyklé obrazné představy, ale připouštějí, že se jedná výlučně o metafory.
Viz též: eschatologie (JKI-J), eschatologie (JKI-K), poslední soud (JKI-K), eschatologie (Islam)