charedim (JKI-J)

charedim (sg. chared, hebr. bojící se, třesoucí se, z toho pak význam zbožný, bohabojný) Označení pro Židy, kteří svou víru prožívají důsledným dodržováním formálních projevů v kultu, oděvu a životních postojích. Od ostatních se odlišují oblečením, muži nosí černé kabáty (kaftany) a černé nebo kožešinové klobouky (štrejmly), ženy šaty zakrývající celé tělo a šátky či paruky. Mluví jidiš a žijí v izolovaných komunitách, děti posílají do soukromých škol, které je vedou k zachovávání tohoto způsobu života. V posledních desetiletích se pův. zjevná ironie z tohoto označení pro bigotního Žida vytratila. Dnes je ch. termín pro Židy, kteří důsledným praktikováním halachických příkazů a zákazů zacházejí dále než stoupenci ortodoxního judaismu, jimž přibližně odpovídá hebr. výraz dati; bývají proto označováni za ultraortodoxní. Sami ch. se však nepovažují za nejhorlivější skupinu věřících, nýbrž jen za Židy, kteří důsledně dodržují to, co by měli dodržovat všichni stoupenci judaismu. Do kategorie ch. lze zařadit asi jednu třetinu příslušníků kategorie dati. Ch. představují amorfní, těžko definovatelnou skupinu s komplikovaným vztahem k sionismu, státu Izrael a jeho vnitřní politice. Některé složky ch. se v diaspoře i v mandátní Palestině (1920-1948) a později v Izraeli do politiky sionistů zapojily. Mezi ch. v souč. Izraeli je několik tendencí, jež se od konce 60. let v odborné literatuře obecně zahrnují pod pojem žid. fundamentalismu, který se dělí na pietisticky orientované, „nepolitické“ ch. (Neturej karta, Mafdal) a na stoupence sionismu náboženského (Agudat Jisra’el, Guš emunim, Tami, Šas). Hl. téma rozdělující pietisty a aktivisty spočívá v míře judaizace novodobého Izraele zapojením halachy, v míře polit. „urychlování“ příchodu mesiáše a ve vztahu k arab. obyvatelstvu na území Palestiny.

Viz též: fundamentalismus křesťanský (JKI-K), fundamentalismus islámský (JKI-I)

Miloš Mendel
Bedřich Nosek