Athos (JKI-K)

Athos (řec. též Hagin Oros – Svatá hora či Hora Panny Marie) Poloostrov v řec. části Makedonie, pojmenovaný podle tamější hory A. (1936 m), důležité pravosl. klášterní centrum. Poustevny zde vznikaly již za vlády císaře Konstantina Pogonata (668-685), první cenobiticky spravovanou tzv. Velkou lávru zal. 963 sv. Athanasios Athonita (920-1003; cenobité). Od té doby počet klášterů rostl a malé poustevnické obce se spojovaly ve větší celky. Císař Konstantin Monomach udělil 1045 celému A. zvláštní statut, který posléze respektovali i Turci (a v podobě jisté autonomie přetrvává dodnes); ten mj. nedovoluje na A. přístup ženám. Na A. se nachází kromě centrální osady Karyais (staroslověnsky Orěchovica) 20 opevněných klášterů (monastýrů), poustevnické vesnice (skity) a poustevny (kelie). Postupně vznikaly i kláštery jednotlivých nár. autokefálních pravosl. církví, např. bulharský Zografon (10. stol.), gruzínský Moni Iviron (10. stol.), rus. klášter sv. Pantelejmona (1169) a srbský Chilandar (konec 12. stol.). V Karyais zasedá klášterní rada protat, složená z 20 zástupců klášterů, a užší výbor reprezentující 5 hl. monastýrů, který volí každoročně svého předsedu. Regule některých klášterů mají přísný řád, dovolují pouze společný majetek a mají stálého opata (igumen), jiné mají volnější řád, právo na soukromý majetek a dočasné igumeny. Církevně A. podléhá cařihradskému patriarchátu. V 10.-15. stol. byl A. centrem náb. vzdělanosti pravosl. světa a strážcem kulturních hodnot byzantského, staroslověnského aj. písemnictví a ikonografie. Své místo zde mělo i hnutí hésychasmu, opírající se o mystiku. A. zůstává dodnes předním centrem vzdělání, bádání a pravosl. spirituality.

Helena Pavlincová
Pavel Boček