křižovníci (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
(import JKI a Hind)
 
imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
(Žádný rozdíl)

Verze z 24. 10. 2024, 18:08

křižovníci Rytířský řád římkat. církve řídící se řeholí sv. Augustina. Rozeznáváme tři řády. 1. K. s červeným křížem (Fratres Cruciferi) neboli strážci božího hrobu (Canonici Sacrosancti Sepulcri Dominici Hierosolymitani); řád vznikl ve 12. stol. v Jeruzalémě k ochraně Božího hrobu. Po jeho rozšíření v Evropě byli členové řádu činní zejména ve špitálech, školách a v duch. správě. V čele stál jeruzalémský patriarcha. Čes. provincii řídil preceptor, od 13. stol. probošt pražského konventu. Členy řádu byli kněží a laičtí bratři. Nejstarší řádový dům v Čechách byl zřízen soukromou nadací při starším pražském kostele sv. Petra na Zderaze před 1188. V předhusitské době vznikla ještě řada dalších domů, ale řád byl rozvrácen za husitské revoluce. 1573 byl obnoven pražský konvent, který působil až do zrušení 1785 Josefem II. (josefinismus). Řeholním oděvem je krátký černý plášť, černý talár, na levé straně prsou je umístěn červený patriarchální kříž.

2. K. s červeným srdcem (Canonicus Ordo Crucigerorum cum rubeo corde); řád zal. za křížových výprav ve 12. stol., jeho členové známi též pod jménem cyriaci (podle mučedníka sv. Cyriaka, z. 305). Hl. posláním řádu byla péče o nemocné a duch. správa. Nejvyšším představitelem byl generální převor, který sídlil v Římě a od 1340 v Praze. Do Čech povolal cyriaky Přemysl Otakar II.; nejstarší konvent tu vznikl 1256 na Starém Městě pražském při kostele sv. Kříže Většího. Všechny cyriacké kláštery zanikly za husitských bouří, pražský konvent byl dočasně obnoven 1437-1470 řeholníky z Řezna, později až 1628 příslušníky řádu z Krakova. Konvent při kostele sv. Kříže Většího trval až do 1783, kdy byl zrušen Josefem II. Řeholním oděvem byl od 17. stol. bílý hábit se škapulířem a kapucí, na levé straně prsou byl umístěn červený kříž a pod ním červené srdce.

3. K. s červenou hvězdou (Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella); řád vznikl z laického špitálního bratrstva zal. 1233 sv. Anežkou Českou (Přemyslovnou) při kostele sv. Haštala v Praze. Papež Řehoř IX. povýšil 1237 bratrstvo na řád s řeholními pravidly a od 1238 se řád řídil samosprávou. Záhy po potvrzení usídlili se k. s červenou hvězdou trvale u Juditina mostu v Praze, kde byl zal. kostel sv. Františka a špitál. Zde bylo i sídlo nejvyššího představeného a odtud se řád šířil i do okolních zemí. Hl. úkolem řádu byla špitální činnost a duch. správa. Nejvyšší představený se nazýval mistr (později generál a velmistr) a někteří z řádových kněží se stávali čestnými komtury. Domácí původ řádu přispěl k jeho rychlému šíření už v době Václava I., kdy pronikal do měst a k význ. kostelům. Za Karla IV. spravoval řád šedesát špitálů, domů a farních kostelů. Většina konventů (kromě Prahy) zanikla za husitských válek. V nové době spravovali k. s červenou hvězdou řadu farností v záp. Čechách. Důležitou roli hrál řád 1651 při obnově pražského arcibiskupství, kdy byl do čela arcidiecéze postaven pražský velmistr a vídeňský biskup Antonín Brus z Mohelnice. Řeholním šatem je černý talár s dvěma bílými jazýčky na kolárku, osmihrotý červený kříž a pod ním šesticípá červená hvězda na černém plášti.

Pavel Spunar