Sukot (JKI-J): Porovnání verzí

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

Sukot (sg. suka; hebr. stánky) Žid. poutní svátek, který začíná 15. dne měsíce tišri a slaví se jako vzpomínka na 40 let, během kterých Židé po odchodu z Egypta putovali pouští a žili v provizorních stáncích. S. je zároveň zemědělským svátkem (hebr. chag ha-asif – svátek žní a sklizně). Se S. se pojí ustanovení, která obsahuje bibl. kniha Leviticus a která jsou rozvedena v talmudickém traktátu Suka. Jakmile skončí Jom kipur, postaví se suka (Lv 23, 42), která se o svátku stává hl. obydlím. Každý Žid má také povinnost alespoň první den svátku vzít tzv. čtyři druhy (hebr. arba minim; Lv 23, 40): lulav (palmové listy), etrog (citrusový plod), hadas (myrtu) a aravu (vrbové proutí). S. se slaví sedm dní, z nichž první a v diaspoře i druhý jsou sváteční, ostatní (hebr. chol ha-mo’ed) jsou považovány za polosvátek. Sedmý den se nazývá hošana raba podle hebr. hoša’na znamenajícího „Spas, prosím“, které se často vyskytuje v modlitbách za dobrou úrodu předčítaných tento den. Osmý den, v diaspoře devátý, se slaví Šmini aceret (den slavnostního shromáždění; Nu 29, 35), který je považován rabíny za samostatný svátek tzv. regel bifnej acmo. Se Šmini aceret se v Izraeli kryje potalmudický svátek Simchat tora, o kterém se uzavírá každoroční předčítání Tóry v synagoze.

Bedřich Nosek

Viz též: svátky (JKI-K), svátky (JKI-I)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">Sukot</span> (sg. suka; hebr. stánky) Žid. [[poutní svátky (JKI-J)|poutní svátek]], který začíná 15. dne měsíce [[tišri (JKI-J)|tišri]] a slaví se jako vzpomínka na 40 let, během kterých Židé po odchodu z Egypta putovali pouští a žili v provizorních stáncích. S. je zároveň zemědělským svátkem (hebr. chag ha-asif ''–'' svátek žní a sklizně). Se S. se pojí ustanovení, která obsahuje bibl. kniha Leviticus a která jsou rozvedena v talmudickém traktátu ''Suka''. Jakmile skončí [[Jom kipur (JKI-J)|Jom kipur]], postaví se [[suka (JKI-J)|suka]] (Lv 23, 42), která se o svátku stává hl. obydlím. Každý Žid má také povinnost alespoň první den svátku vzít tzv. čtyři druhy (hebr. arba minim; Lv 23, 40): [[lulav (JKI-J)|lulav]] (palmové listy), etrog (citrusový plod), hadas (myrtu) a aravu (vrbové proutí). S. se slaví sedm dní, z nichž první a v [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]] i druhý jsou sváteční, ostatní (hebr. chol ha-mo’ed) jsou považovány za polosvátek. Sedmý den se nazývá hošana raba podle hebr. [[hošana (JKI-J)|hoša’na]] znamenajícího „Spas, prosím“, které se často vyskytuje v [[modlitba (JKI-J)|modlitbách]] za dobrou úrodu předčítaných tento den. Osmý den, v diaspoře devátý, se slaví [[Šmini aceret (JKI-J)|Šmini aceret]] (den slavnostního shromáždění; Nu 29, 35), který je považován rabíny za samostatný svátek tzv. regel bifnej acmo. Se Šmini aceret se v Izraeli kryje potalmudický svátek [[Simchat tora (JKI-J)|Simchat tora]], o kterém se uzavírá každoroční předčítání [[Tóra (JKI-J)|Tóry]] v [[synagoga (JKI-J)|synagoze]].
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[svátky (JKI-K)|svátky (JKI-K)]], [[svátky (JKI-I)|svátky (JKI-I)]]
 ''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[svátky (JKI-K)|svátky (JKI-K)]], [[svátky (JKI-I)|svátky (JKI-I)]]
 [[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]