exkomunikace (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">exkomunikace</span> (lat. excommunicatio – vyloučení z obce) Vyobcování z [[církev (JKI-K)|církve]], [[anatéma (JKI-K)|anatéma]]. Vedle [[interdikt (JKI-K)|interdiktu]] a [[suspenze (JKI-K)|suspenze]] představuje e. jeden z nejtvrdších círk. trestů, který se zvláště ve středověku blížil soc. smrti. Zatímco [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církev]] podržela e. v systému kanonického práva (''[[Codex iuris canonici (JKI-K)|Codex iuris canonici]]'') jako individuální nápravný trest (censura), i když je v současnosti využíván zřídka, [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]], s výjimkou [[anglikánská církev (JKI-K)|anglikánské církve]], princip e. postupně opustil. V římkat. církvi e. zakazuje viníkovi účast na [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužbách]], udělování [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] a [[svátostiny (JKI-K)|svátostin]] a přijímání svátostí, výkon círk. úřadů a provádění úkonů z moci řízení (can. 1331). Přestože je viník formálně vyloučen z církve, nejsou mu odepřeny nezbytné liturg. úkony v nebezpečí [[smrt (JKI-K)|smrti]] (can. 1335). Ukončení e. je možné pouze absolucí (rozhřešením). |
<span id="entry">exkomunikace</span> (lat. excommunicatio – vyloučení z obce) Vyobcování z [[církev (JKI-K)|církve]], [[anatéma (JKI-K)|anatéma]]. Vedle [[interdikt (JKI-K)|interdiktu]] a [[suspenze (JKI-K)|suspenze]] představuje e. jeden z nejtvrdších círk. trestů, který se zvláště ve středověku blížil soc. smrti. Zatímco [[římskokatolická církev (JKI-K)|římkat. církev]] podržela e. v systému kanonického práva (''[[Codex iuris canonici (JKI-K)|Codex iuris canonici]]'') jako individuální nápravný trest (censura), i když je v současnosti využíván zřídka, [[protestantismus (JKI-K)|protestantismus]], s výjimkou [[anglikánská církev (JKI-K)|anglikánské církve]], princip e. postupně opustil. V římkat. církvi e. zakazuje viníkovi účast na [[bohoslužba (JKI-K)|bohoslužbách]], udělování [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] a [[svátostiny (JKI-K)|svátostin]] a přijímání svátostí, výkon círk. úřadů a provádění úkonů z moci řízení (can. 1331). Přestože je viník formálně vyloučen z církve, nejsou mu odepřeny nezbytné liturg. úkony v nebezpečí [[smrt (JKI-K)|smrti]] (can. 1335). Ukončení e. je možné pouze absolucí (rozhřešením). |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[cherem (JKI-J)|cherem (JKI-J)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[cherem (JKI-J)|cherem (JKI-J)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
exkomunikace (lat. excommunicatio – vyloučení z obce) Vyobcování z církve, anatéma. Vedle interdiktu a suspenze představuje e. jeden z nejtvrdších círk. trestů, který se zvláště ve středověku blížil soc. smrti. Zatímco římkat. církev podržela e. v systému kanonického práva (Codex iuris canonici) jako individuální nápravný trest (censura), i když je v současnosti využíván zřídka, protestantismus, s výjimkou anglikánské církve, princip e. postupně opustil. V římkat. církvi e. zakazuje viníkovi účast na bohoslužbách, udělování svátostí a svátostin a přijímání svátostí, výkon círk. úřadů a provádění úkonů z moci řízení (can. 1331). Přestože je viník formálně vyloučen z církve, nejsou mu odepřeny nezbytné liturg. úkony v nebezpečí smrti (can. 1335). Ukončení e. je možné pouze absolucí (rozhřešením).
Viz též: cherem (JKI-J)