noční pouť (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<div id="photo">[[Soubor:JKI_noční pouť.jpg|upright|Naivní lidová kresba s motivem Muhammadovy noční pouti: anděl Gabriel drží za uzdu bájného oře Buráka a směřuje k Chrámové hoře v Jeruzalémě. Prorok sám však zobrazen není (malba na skle, Sýrie, 19. stol.)]]</div><span id="entry">noční pouť</span> (arab. isrá) Událost, jež je několikrát zmiňována v [[hadís (JKI-I)|hadísech]], zejm. v Buchárího a Muslimově sbírce (as-Sahíhán). Je jediným příběhem [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadova]] působení, který má povahu [[zázrak (JKI-I)|zázraku]]. Nějaký čas před odchodem do [[Medína (JKI-I)|Medíny]] ([[hidžra (JKI-I)|hidžra]]) Prorok zažil tzv. noční pouť a vystoupení na nebe (mi‘rádž). Pův. příběh je překvapivě jednoduchý, teprve v tradici byl opředen dalšími podrobnostmi s mýtickými prvky. Podle příběhu Muhammad jednou přespal ve svatyni (hidžr) vedle [[Ka‘ba (JKI-I)|Ka‘by]], když tu ho probudil [[anděl Gabriel (JKI-I)|anděl Gabriel]] a odvedl ho k okřídlenému oři jménem Burák (Blesk). Na jeho hřbetě a s Džibrílem po boku se Muhammad přenesl po nebi do [[Jeruzalém (JKI-I)|Jeruzaléma]], na Chrámovou horu, kde se spolu s [[Ibráhím (JKI-I)|Ibráhímem]], Mojžíšem ([[Músá (JKI-I)|Músá]]), [[Ježíš (JKI-I)|Ježíšem]] a dalšími proroky pomodlil k Bohu na místě bývalého Šalomounova chrámu. Poté byly Proroku nabídnuty dvě nádoby – jedna s vínem, druhá s mlékem. Vybral si mléko, což Džibríl označil za „vlastní cestu pro sebe a svůj lid“. Veden andělem, Muhammad vystoupal po žebříku na nebesa z místa, kde skála tvořila v hebrejské tradici posvátné božiště a vrchol hory Moria. Toto místo je v [[korán (JKI-I)|koránu]] nazváno al-masdžid al-aksá (nejvzdálenější místo modlitby). Nad skálou nechal roku 705 umajjovský [[chalífa (JKI-I)|chalífa]] al-Walíd vybudovat [[mešita (JKI-I)|mešitu]] Kubbat as-sachra (Skalní dóm) a vedle ní mešitu al-Aksá, jež je pojmenována výrazem, kterým se v koránu označuje celá Chrámová hora. Prorok tam vystoupil skrze sedmero nebes do blízkosti samého Boha (korán 53:16-18). N.p. je důležité téma islám. věrouky a učinila z Jeruzaléma (arab. al-Kuds – Svatost) třetí nejdůležitější místo islám. kultu a cíl pouti. Po vzniku moderního státu Izrael 1948 a zejm. po okupaci vých. Jeruzaléma 1967 se Chrámová hora (pro muslimy al-haram aš-šaríf – vznešený [[harám (JKI-I)|haram]]) stala místem ideologických náb. sporů. |
<div id="photo">[[Soubor:JKI_noční pouť.jpg|upright|Naivní lidová kresba s motivem Muhammadovy noční pouti: anděl Gabriel drží za uzdu bájného oře Buráka a směřuje k Chrámové hoře v Jeruzalémě. Prorok sám však zobrazen není (malba na skle, Sýrie, 19. stol.)]]</div><span id="entry">noční pouť</span> (arab. isrá) Událost, jež je několikrát zmiňována v [[hadís (JKI-I)|hadísech]], zejm. v Buchárího a Muslimově sbírce (as-Sahíhán). Je jediným příběhem [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadova]] působení, který má povahu [[zázrak (JKI-I)|zázraku]]. Nějaký čas před odchodem do [[Medína (JKI-I)|Medíny]] ([[hidžra (JKI-I)|hidžra]]) Prorok zažil tzv. noční pouť a vystoupení na nebe (mi‘rádž). Pův. příběh je překvapivě jednoduchý, teprve v tradici byl opředen dalšími podrobnostmi s mýtickými prvky. Podle příběhu Muhammad jednou přespal ve svatyni (hidžr) vedle [[Ka‘ba (JKI-I)|Ka‘by]], když tu ho probudil [[anděl Gabriel (JKI-I)|anděl Gabriel]] a odvedl ho k okřídlenému oři jménem Burák (Blesk). Na jeho hřbetě a s Džibrílem po boku se Muhammad přenesl po nebi do [[Jeruzalém (JKI-I)|Jeruzaléma]], na Chrámovou horu, kde se spolu s [[Ibráhím (JKI-I)|Ibráhímem]], Mojžíšem ([[Músá (JKI-I)|Músá]]), [[Ježíš (JKI-I)|Ježíšem]] a dalšími proroky pomodlil k Bohu na místě bývalého Šalomounova chrámu. Poté byly Proroku nabídnuty dvě nádoby – jedna s vínem, druhá s mlékem. Vybral si mléko, což Džibríl označil za „vlastní cestu pro sebe a svůj lid“. Veden andělem, Muhammad vystoupal po žebříku na nebesa z místa, kde skála tvořila v hebrejské tradici posvátné božiště a vrchol hory Moria. Toto místo je v [[korán (JKI-I)|koránu]] nazváno al-masdžid al-aksá (nejvzdálenější místo modlitby). Nad skálou nechal roku 705 umajjovský [[chalífa (JKI-I)|chalífa]] al-Walíd vybudovat [[mešita (JKI-I)|mešitu]] Kubbat as-sachra (Skalní dóm) a vedle ní mešitu al-Aksá, jež je pojmenována výrazem, kterým se v koránu označuje celá Chrámová hora. Prorok tam vystoupil skrze sedmero nebes do blízkosti samého Boha (korán 53:16-18). N.p. je důležité téma islám. věrouky a učinila z Jeruzaléma (arab. al-Kuds – Svatost) třetí nejdůležitější místo islám. kultu a cíl pouti. Po vzniku moderního státu Izrael 1948 a zejm. po okupaci vých. Jeruzaléma 1967 se Chrámová hora (pro muslimy al-haram aš-šaríf – vznešený [[harám (JKI-I)|haram]]) stala místem ideologických náb. sporů. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[isráʼ a miʻrádž (Islam)|isráʼ a miʻrádž (Islam)]]<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
noční pouť (arab. isrá) Událost, jež je několikrát zmiňována v hadísech, zejm. v Buchárího a Muslimově sbírce (as-Sahíhán). Je jediným příběhem Muhammadova působení, který má povahu zázraku. Nějaký čas před odchodem do Medíny (hidžra) Prorok zažil tzv. noční pouť a vystoupení na nebe (mi‘rádž). Pův. příběh je překvapivě jednoduchý, teprve v tradici byl opředen dalšími podrobnostmi s mýtickými prvky. Podle příběhu Muhammad jednou přespal ve svatyni (hidžr) vedle Ka‘by, když tu ho probudil anděl Gabriel a odvedl ho k okřídlenému oři jménem Burák (Blesk). Na jeho hřbetě a s Džibrílem po boku se Muhammad přenesl po nebi do Jeruzaléma, na Chrámovou horu, kde se spolu s Ibráhímem, Mojžíšem (Músá), Ježíšem a dalšími proroky pomodlil k Bohu na místě bývalého Šalomounova chrámu. Poté byly Proroku nabídnuty dvě nádoby – jedna s vínem, druhá s mlékem. Vybral si mléko, což Džibríl označil za „vlastní cestu pro sebe a svůj lid“. Veden andělem, Muhammad vystoupal po žebříku na nebesa z místa, kde skála tvořila v hebrejské tradici posvátné božiště a vrchol hory Moria. Toto místo je v koránu nazváno al-masdžid al-aksá (nejvzdálenější místo modlitby). Nad skálou nechal roku 705 umajjovský chalífa al-Walíd vybudovat mešitu Kubbat as-sachra (Skalní dóm) a vedle ní mešitu al-Aksá, jež je pojmenována výrazem, kterým se v koránu označuje celá Chrámová hora. Prorok tam vystoupil skrze sedmero nebes do blízkosti samého Boha (korán 53:16-18). N.p. je důležité téma islám. věrouky a učinila z Jeruzaléma (arab. al-Kuds – Svatost) třetí nejdůležitější místo islám. kultu a cíl pouti. Po vzniku moderního státu Izrael 1948 a zejm. po okupaci vých. Jeruzaléma 1967 se Chrámová hora (pro muslimy al-haram aš-šaríf – vznešený haram) stala místem ideologických náb. sporů.
Viz též: isráʼ a miʻrádž (Islam)