soudce (JKI-I)

Verze z 24. 10. 2024, 18:07, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu)

soudce (arab. kádí, pl. kudát) Absolvent náb. učiliště, znalec právní vědy, představitel zákonodárné moci chalífátu. S použitím šarí‘y má monopolní právo řešit (v místě, provincii) spory všeho druhu. Do kompetence s. kromě posuzování kriminálních přečinů spadá uzavírání manželských smluv, rozvody, závěti a další funkce notariátu, dohled nad uplatňováním soc. politiky úřadů vůči vdovám a sirotkům v souladu se šarí‘ou, úpravy práv. vztahů beduínských kmenů lpějících na zvykovém právu (ádát), dohled nad náb. nadacemi (wakf, pl. awkáf). Metodou při řešení kriminálních činů zpravidla byla dija – jednorázová odplata za prolitou krev. Jejím smyslem bylo vymýtit předislám. zásadu krevní msty (sa‘r). S. měl při rozhodování prostor vymezený šarí‘ou, specifické případy mohl řešit s použitím spekulativních nástrojů analogie a idžtihádu. Formální systém justice převzal islám z Byzantské a Perské říše, částečně byl odvozen od předislám. praxe, kdy spory řešil arbitr (hakam) vyhovující oběma stranám. Prorok Muhammad, první chalífové a jejich místodržící v provinciích často řešili spory osobně. První jmenování s. se připisuje druhému chalífovi Umarovi. Teprve Abbásovci (750-1258) však rozvinuli soudní systém plošně a vybavili s. rozsáhlými pravomocemi. Nezávislost justice byla limitována autoritativním charakterem moci a vazbou mezi islámem jako práv. kodexem, věroukou, etikou a státní ideologií. Abbásovci jmenovali vrchní s. (kádí al-kudát), kteří zprostředkovávali vztah mezi výkonnou mocí (díván, chalífa, vezírové) a mocí zákonodárnou, resp. ideologií (duchovenstvo). S. se nesměl zabývat obchodem. Často však právě s. bývali protaženou rukou despocie a symbolem korupce v místních poměrech. Rozsudky s. byly konečné a nepodléhaly odvolacímu řízení. S. byli obviňováni soc.-náb. hnutími (karmaté, wahhábíja, mahdíja) i reformátory (Ibn Tajmíja) ze zrady autentické zvěsti, přisluhování státní moci a vytváření nežádoucích novot. Soudní knihy a komentáře s. jsou hist. pramenem studia islám. zemí. S nástupem sekulární a reformní justice se funkce s. omezily převážně na rodinné a dědické právo; tento stav kritizují konzervativní ulamá a teoretici fundamentalismu.

Viz též: soudci (JKI-J)

Miloš Mendel