ikonostas (JKI-K)

Verze z 24. 10. 2024, 18:08, kterou vytvořil imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu)

Ikonostas kostela sv. Antonína (Řím). Dvoukřídlé svaté dveře jsou otevřeny a umožňují pohled do oltářního prostoru se svatým prestolem. Nad dveřmi je obraz poslední večeře, vpravo od nich obraz Ježíše Krista, jižní dveře s obrazem světce a na kraji ikona sv. Antonína, kterému je zasvěcen chrám. Vlevo od svatých dveří je obraz Bohorodice, severní dveře s ikonou anděla a vedle nich další obraz světce. V horní řadě vedle poslední večeře jsou postavy andělů a apoštolů. Na svatých dveřích bývá vyobrazeno zvěstování Panně Marii a ikony čtyř evangelistů.

ikonostas V pravosl. chrámech dřevěná nebo mramorová přepážka s ikonami oddělující oltář od střední části chrámu. Má troje dveře (vchody): Střední zvané svaté nebo carské (též královské) jsou dvoukřídlé a smějí jimi procházet se svatými dary, chlebem (prosfora) a vínem, pouze nositelé svěcení. Vlevo jsou dveře severní či jáhenské, vpravo jižní. Dveře se otevírají dovnitř a jsou opatřeny zámkem. Ikony na i. jsou rozestavěny v určitém pořádku. Na křídlech carských dveří jsou namalovány ikony Bohorodice a archanděla Gabriela, nad nimi ikona poslední večeře Páně. Na sev. a již. dveřích bývají ikony andělů. Ústřední ikonou i. je dejsus zobrazující Ježíše Krista s Bohorodičkou po pravici a Janem Křtitelem po levici. I. nejčastěji tvoří čtyři nad sebou zavěšené řady ikon, ukončen bývá zpravidla křížem. Ikona chrámového patrona bývá umístěna ve spodní řadě vpravo.

Pavel Boček