Jeruzalém (JKI-K)
Jeruzalém (Město pokoje – druhotný hebr. výklad staršího jména /Ž 122/) Sídelní místo izr. králů před rozdělením a hl. město judského (již.) království v době po rozdělení říše, středisko žid. zbožnosti, místo smrti Ježíšovy a počátků církve, svaté město islámu (al–Quds). V 10. stol. př.n.l. dobyl J. král David na kenaanských Jebuzejcích a učinil jej svým sídlem. Umístil tam truhlu úmluvy s deskami Desatera; ty jeho syn Šalomoun přenesl do svatyně svatých (nejsvětější svatyně) Hospodinova chrámu, který tam vybudoval. Na chrám i na celý J. bylo později přeneseno jméno Sión, označující pův. pevnost jižně od chrámu. Chrám v J. se brzy stal v zásadě jediným střediskem žid. obětní bohoslužby. Byl pobořen 587/6 př. n. l., když byl J. dobyt vojsky novobabylonské říše. Nový chrám byl postaven po návratu z babylonské deportace koncem 6. stol. př.n.l. Po znesvěcení Antiochem IV. byl 165 př.n.l. znovu posvěcen a přestavěn za Héróda Velikého (37-4 př. n. l.). Přestavba byla dokončena 64 n.l. Za žid. války byl však J. dobyt (70 n. l.) a chrám zničen. J. byl poč. 2. stol. proměněn v řím. město Aelia Capitolina, v 7. stol. dobyt Araby. R. 1099 byl J. dobyt křesťanskými vojsky a do r. 1187 (potom ještě 1229-1244) byl v rukou křižáků, po část doby jako hl. město Jeruzalémského království. Dnes je včetně anektovaných částí (bývalé Staré město) prohlášen hl. městem Státu Izrael. Ke kř. poutním místům v J. patří Getsemanská zahrada – místo Ježíšovy poslední večeře s učedníky, Via Dolorosa – křížová cesta, kudy kráčel Ježíš na horu Golgota, kde byl ukřižován, Kalvárie – kaple na Golgotě v místě Ježíšova ukřižování, a chrám Božího hrobu.
Viz též: Jeruzalém (JKI-J), Jeruzalém (JKI-I)