sexualita (JKI-I)
sexualita V islámu se chápe pragmaticky a bez pejorativních konotací. Islám neinterpretuje bibl. příběh o Adamovi a Evě jako prvotní hřích lidského rodu a sex nevidí v rozporu s boží vůlí. Je dokonce bohulibou a doporučenou činností, následuje-li po něm zrození muslima a podporuje-li to harmonický vývoj obce věřících. Podle klasické sunnitské interpretace (sunna) je s. nejužitečnější formou manželské komunikace. Právní věda však není jednotná v detailech. Někteří ulamá se drželi liberálního pojetí raného islámu (žena, manželství) a doporučují s. jako druh zábavy. Pozdější dogmatikové a teoretici rigidních směrů (Almorávidé, Almohádé) viděli v sexu, jehož cílem není početí, nebezpečný a zbytečný jev oslabující obec. Nekonformní pojetí s. lze doložit u mystiky (láska mystická). Volnější pojetí nabízí zcela legální ší‘itský princip mut‘a. Šarí‘a neřeší otázku citových souvislostí lásky a s. Přirozená lidská s. je v práv. vědě připisována výhradně ženě. Představa o aktivní a nežádoucí s. žen vedla v práv. vědě k omezení s. na manželský pár, přičemž muž má ženin vrozený chtíč regulovat podle vlastního uvážení. Žena nemá k sexu zavdat podnět, ale také ho nesmí odmítnout – vyjma tzv. přirozených důvodů. Promiskuita je chápána jako harám (zákazy). Klasické eticko-práv. pojetí s. bylo a zůstává jedním z tabu reformismu. Cizoložství a prostituce zůstává harám. V soudobé islám. práv. interpretaci jsou kritizovány všechny projevy s., jež nevedou k početí. O to silněji zní výzvy k sexu účelovému, dávané do aktuálních polit. souvislostí (posílení ummy). Konzervativní ulamá a agitátoři fundamentalismu odmítají státní programy plánování rodiny, interrupce, antikoncepci, sekulární osvětové kampaně a všechny fatwy, jež v tomto smyslu vydávají modernističtí ulamá.
Viz též: sexualita (JKI-J), sexualita (JKI-K)