Sukot (JKI-J)
Sukot (sg. suka; hebr. stánky) Žid. poutní svátek, který začíná 15. dne měsíce tišri a slaví se jako vzpomínka na 40 let, během kterých Židé po odchodu z Egypta putovali pouští a žili v provizorních stáncích. S. je zároveň zemědělským svátkem (hebr. chag ha-asif – svátek žní a sklizně). Se S. se pojí ustanovení, která obsahuje bibl. kniha Leviticus a která jsou rozvedena v talmudickém traktátu Suka. Jakmile skončí Jom kipur, postaví se suka (Lv 23, 42), která se o svátku stává hl. obydlím. Každý Žid má také povinnost alespoň první den svátku vzít tzv. čtyři druhy (hebr. arba minim; Lv 23, 40): lulav (palmové listy), etrog (citrusový plod), hadas (myrtu) a aravu (vrbové proutí). S. se slaví sedm dní, z nichž první a v diaspoře i druhý jsou sváteční, ostatní (hebr. chol ha-mo’ed) jsou považovány za polosvátek. Sedmý den se nazývá hošana raba podle hebr. hoša’na znamenajícího „Spas, prosím“, které se často vyskytuje v modlitbách za dobrou úrodu předčítaných tento den. Osmý den, v diaspoře devátý, se slaví Šmini aceret (den slavnostního shromáždění; Nu 29, 35), který je považován rabíny za samostatný svátek tzv. regel bifnej acmo. Se Šmini aceret se v Izraeli kryje potalmudický svátek Simchat tora, o kterém se uzavírá každoroční předčítání Tóry v synagoze.
Viz též: svátky (JKI-K), svátky (JKI-I)