benediktini (JKI-K)

Verze z 11. 12. 2021, 12:44, kterou vytvořil imported>ZRN (import JKI a Hind)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

JKI benediktini.jpg

benediktini (Ordo Sancti Benedicti, OSB, řád sv. Benedikta) Nejstarší přežívající mnišské hnutí záp. křesťanství, jehož kořeny ještě patří pozdně antickému mnišství. Pevnou formu dala společnému životu mnichů Řehole sv. Benedikta (Regula S. Benedicti, Benedikt z Nursie). – Prvý klášter byl zal. na Monte Cassinu v Itálii (529); papež Řehoř Veliký (590-604) b. podporoval a 596 je vyslal s misijním posláním mezi pohanské Anglosasy. V 7. stol. svedli b. v Británii zápas s řeholí Columbana. Posléze se však benediktinská řehole stala normou mnišského života, třebaže přijala i řadu nových prvků. Z Anglie se b. šířili do Flander a Německa; Winfrid-Bonifác (680-754) založil klášter ve Fuldě a nově zal. biskupství spojoval s benediktinským klášterem. Unifikační snahy Karla Velikého (768-814) se nevyhnuly ani mnišství; za jedinou normu klášterního života byla uznána benediktinská řehole. Benediktinské kláštery byly nezávislé. Volnost vedla k úpadku mravů a opětovným pokusům o reformu. Důležitá obnova vycházela z kláštera v Cluny v Burgundsku (10. stol.), některé opravné tendence vedly k odštěpení samostatných řádů (např. kartuziáni, cisterciáci, celestini). Krize jednotlivých opatství vedla k regionálnímu sdružování (kongregace), které mělo někdy centralistické prvky. Úpadek benediktinského řádu (vliv reformace, josefinismu a Franc. revoluce 1789) se zastavil v 1. pol. 19. stol. (až 1893 ustavil papež Lev XIII. benediktinský řád jako konfederaci samostatných kongregací), kdy benediktinské kláštery opět nabývaly na významu. B. měli rozhodující význam pro inkulturaci Evropy. Představovali stabilizační prvek v době stěhování národů, podrželi dědictví antické vzdělanosti, podporovali výtvarné umění a hudbu. – Prvním benediktinským klášterem v čes. zemích byl ženský klášter sv. Jiří na Hradčanech (971); první mužský klášter založil pražský biskup Vojtěch v Břevnově (993); důležitými kláštery byly např. Sázava se slovanskou liturgií (1032), Rajhrad (1048), Hradiště u Olomouce (1078) a klášter Na Slovanech v Praze (1347; Emauzy).

Pavel Spunar