chrám (JKI-K)

chrám V křesťanství reprezentativní budova (kostel) určená k bohoslužbě; spojuje se v ní funkce božího svatostánku s místem obřadního kultu. Hlavní ch. diecéze se nazývá katedrální, ch. spojený se sídlem arcibiskupa nebo metropolity metropolitní. Ch., při němž je farář, je farní, ch., kde sídlí děkan, děkanský. Ch. při klášteřích se označuje jako klášterní nebo opatský. – V pravoslavné církvi se ch. nazývá církev (ze staroslov. cerkov). Ve městě s několika ch. je jeden z nich hlavní, sborový (sobor); v sídle eparchiálního archijereje se hlavní ch. nazývá stoliční (katedrální). Architektonicky navazují na starokř. baziliky; staví se podle byzantského, románského nebo rus. slohu, nebo se stavební prvky těchto stylů kombinují. Půdorys ch. mívá podobu obdélníku, kříže nebo kruhu, jehož oltářní strana bývá obrácena k východu. Střecha ch. je zaklenuta kupolí nebo věží, na níž je postaven kříž. Pravoslavné ch. mívají symbolický počet kupolí (1, 3, 5, 7, 9 nebo 13).Vnitřní prostor ch. se člení na tři hl. části: oltář, kde koná kněz nejdůležitější obřady, chrámovou loď pro věřící a chrámovou předsíň (nartex) pro katechumeny a kajícníky. Chrámovou loď dělí od oltáře ikonostas, postavený na stupňovitě vyvýšeném místě (solej). Ch. bývají vyzdobeny ikonami, freskami, dřevořezbami, příp. mozaikou.

Viz též: chrám (JKI-J), synagoga (JKI-J), mešita (JKI-I)

Helena Pavlincová
Pavel Spunar