nestoriánská církev (JKI-K)

nestoriánská církev Církev vyrostlá z východosyrské církve, která na synodách 484 a 486 přijala nestorianismus jako své oficiální učení. Tím se vymanila z podřízenosti antiochejskému patriarchátu a jejím představitelem se stal metropolita sídlící v sásánovské Persii (Seleukeia-Ktésifon) a titulovaný jako katolikos. Přes značné pronásledování rozvinula rozsáhlou misii, která z pův. center v syrsko-mezopotámské oblasti směřovala na východ – do Indie (malabarská církev), centrální Asie a Číny, i na západ – do sev. Afriky. 1553 větší část n.c. uzavřela unii s římskokatolickou církví a vytvořila chaldejskou církev (uniatství), zatímco zbytek n.c. utvořil asyrskou církev. Obě tyto církve užívají v liturgii syrštinu, avšak podle rozdílného ritu.

Viz též: staré východní církve

Dalibor Papoušek