synagoga (JKI-J): Porovnání verzí

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

synagoga (z řec. synagógé – shromaždiště; hebr. bejt kneset – dům shromáždění) Instituce zaujímající centrální postavení v náb. a společ. životě Židů. Počátky s. pravděpodobně spadají do období babylonského exilu. U proroka Ezechiela se objevují určité náznaky v pasážích hovořících o shromáždění starších a zejm. v kapitole, kde se zmiňuje tzv. „malá svatyně“ (Ez 11, 16). Pro exulanty mohla s. představovat sjednocující prvek a určitou náhradu zbořeného jeruzalémského chrámu. Jednoznačné důkazy o existenci s. jako center náb. života v Palestině a diaspoře pocházejí až z 1. stol. n.l. Známou s. diaspory byla alexandrijská s., která je popisována v Talmudu (Sukot 51b), zničená císařem Traianem (98-117 n.l.). V Palestině Josephus Flavius zmiňuje např. synagogy v Tiberiadě a Kaisareji. Po zničení jeruzalémského chrámu se s. stala jediným centrem náb. života Židů. Část zvyků a rituálů chrámu přešla do s. Oběti byly nahrazeny modlitbami, jejichž uspořádání bylo ustanoveno v talmudických traktátech Brachot a Megila a přetrvalo do současnosti. Protože s. do jisté míry nahradila chrám, rabíni jí a rituálním předmětům, které jsou v ní umístěny, přiřkli podobnou svatost. Z toho důvodu halacha upravuje některé aspekty týkající se konstrukce a použití s. Pokud se týče vnějšího vzhledu, neexistují přesná ustanovení, pouze by s. měla mít okna a být orientována směrem k Jeruzalému (mizrach) tak, jako se prorok Daniel modlil u otevřeného okna s tváří obrácenou k Jeruzalému (Da 6, 11). S. postavené v Jeruzalémě jsou orientovány směrem k Chrámové hoře. Měla by také stát na nejvyšším místě ve městě a žádná budova by ji neměla převyšovat. Uvnitř s. musí být svatostánek umístěný na stěně orientované směrem k Jeruzalému, místo pro chazana a bimu, vyvýšené místo, odkud se předčítá Tóra, které je většinou ve středu s. Halacha také vymezuje způsob chování v s. a určuje, kdo je vlastníkem s. a v jakých případech je možné s. zbourat nebo prodat. V průběhu staletí a zejm. v podmínkách žid. ghett v pozdějších obdobích vzrůstá vedle náb. především společ. význam s., který přetrvává dodnes. V souč. době je tendence sdružovat s. do tzv. unií synagog, protože se tak lépe získávají prostředky na náb. výchovu, zajištění kašrutu, pohřbů atd.

Bedřich Nosek

Viz též: chrám (JKI-K), kostel (JKI-K), mešita (JKI-I)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <div id="photo">[[Soubor:JKI_synagoga.jpg|upright|]]</div><span id="entry">synagoga</span> (z řec. synagógé – shromaždiště; hebr. bejt kneset – dům shromáždění) Instituce zaujímající centrální postavení v náb. a společ. životě Židů. Počátky s. pravděpodobně spadají do období babylonského [[exil (JKI-J)|exilu]]. U proroka [[Ezechiel (JKI-J)|Ezechiela]] se objevují určité náznaky v pasážích hovořících o shromáždění starších a zejm. v kapitole, kde se zmiňuje tzv. „malá svatyně“ (Ez 11, 16). Pro exulanty mohla s. představovat sjednocující prvek a určitou náhradu zbořeného jeruzalémského [[chrám (JKI-J)|chrámu]]. Jednoznačné důkazy o existenci s. jako center náb. života v [[Palestina (JKI-J)|Palestině]] a [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]] pocházejí až z 1. stol. n.l. Známou s. diaspory byla alexandrijská s., která je popisována v [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]] (''Sukot'' 51b), zničená císařem Traianem (98-117 n.l.). V Palestině [[Josephus Flavius (JKI-J)|Josephus Flavius]] zmiňuje např. synagogy v Tiberiadě a [[Kaisareia (JKI-J)|Kaisareji]]. Po zničení jeruzalémského chrámu se s. stala jediným centrem náb. života Židů. Část zvyků a rituálů chrámu přešla do s. [[oběť (JKI-J)|Oběti]] byly nahrazeny [[modlitba (JKI-J)|modlitbami]], jejichž uspořádání bylo ustanoveno v talmudických traktátech ''Brachot'' a ''Megila'' a přetrvalo do současnosti. Protože s. do jisté míry nahradila chrám, [[rabín (JKI-J)|rabíni]] jí a rituálním předmětům, které jsou v ní umístěny, přiřkli podobnou svatost. Z toho důvodu [[halacha (JKI-J)|halacha]] upravuje některé aspekty týkající se konstrukce a použití s. Pokud se týče vnějšího vzhledu, neexistují přesná ustanovení, pouze by s. měla mít okna a být orientována směrem k [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalému]] ([[mizrach (JKI-J)|mizrach]]) tak, jako se prorok [[Daniel (JKI-J)|Daniel]] modlil u otevřeného okna s tváří obrácenou k Jeruzalému (Da 6, 11). S. postavené v Jeruzalémě jsou orientovány směrem k Chrámové hoře. Měla by také stát na nejvyšším místě ve městě a žádná budova by ji neměla převyšovat. Uvnitř s. musí být [[svatostánek (JKI-J)|svatostánek]] umístěný na stěně orientované směrem k Jeruzalému, místo pro [[chazan (JKI-J)|chazana]] a [[bima (JKI-J)|bimu]], vyvýšené místo, odkud se předčítá Tóra, které je většinou ve středu s. Halacha také vymezuje způsob chování v s. a určuje, kdo je vlastníkem s. a v jakých případech je možné s. zbourat nebo prodat. V průběhu staletí a zejm. v podmínkách žid. [[ghetto (JKI-J)|ghett]] v pozdějších obdobích vzrůstá vedle náb. především společ. význam s., který přetrvává dodnes. V souč. době je tendence sdružovat s. do tzv. unií synagog, protože se tak lépe získávají prostředky na náb. výchovu, zajištění [[kašrut (JKI-J)|kašrutu]], [[pohřeb (JKI-I)|pohřbů]] atd.
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K)]], [[mešita (JKI-I)|mešita (JKI-I)]]
 ''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[chrám (JKI-K)|chrám (JKI-K)]], [[kostel (JKI-K)|kostel (JKI-K)]], [[mešita (JKI-I)|mešita (JKI-I)]]
 [[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]