džinnové (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (import JKI a Hind) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">džinnové</span> Démoni, zlí duchové sloužící Iblísovi ([[andělé (JKI-I)|andělé]], [[ďábel (JKI-I)|ďábel]], [[satanské verše (JKI-I)|satanské verše]]). Když se anděl Iblís přes příkaz Boha odmítl poklonit [[Adam (JKI-I)|Adamovi]], neboť se cítil být stvořen z kvalitativně vyšší esence, stal se nepřítelem Boha i [[člověk (JKI-I)|člověka]]. Bůh jej proklel, ale dal mu na jeho žádost odklad trestu, který potrvá do dne [[poslední soud (JKI-I)|posledního soudu]]. Po dobu [[čas (JKI-I)|času]] bude Iblís zkoušet člověka a navádět ho ke [[zlo (JKI-I)|zlu]]. D. jsou mu v tom nápomocni. V [[korán (JKI-I)|koránu]] (18: 48) je i sám Iblís považován za d., není však zřejmé, zda jsou všichni d. považováni za padlé anděly. D. byli podobně jako andělé stvořeni před člověkem, vznikli ale z ohně. Andělé jsou bezpohlavní, zatímco d. jsou mužského nebo ženského pohlaví a mohou duch. i fyzicky obcovat se svými oběťmi. D. patří k těm předislám. náb. představám, které [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] integroval do svého učení; v lidové fantazii mají různá jména (šajtán, pl. šajátín; ifrít, pl. afárít – korán 27: 39; márid, pl. murrád) a vlastnosti (zejm. způsobují u člověka stavy posedlosti, odtud arab. výraz pro duševně chorého madžnún). [[muslim (JKI-I)|Muslim]] se má podle lidové interpretace ([[lidový islám (JKI-I)|lidový islám]]) proti d. chránit různými praktikami ([[amulety (JKI-I)|amulety]], [[zijára (JKI-I)|zijára]] – návštěva hrobek [[světci (JKI-I)|světců]], posvátných stromů, studní). Podle sunnitské interpretace ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) jsou d. pozůstatky [[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíje]], mají pomoci Iblísovi k rozvratu [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] a znovunastolení [[polyteismus (JKI-I)|polyteismu]]; chtějí proniknout do sedmého [[nebe (JKI-I)|nebe]], odkud je andělé vyhánějí házením kamenů, jež se jeví jako padající hvězdy. |
<span id="entry">džinnové</span> Démoni, zlí duchové sloužící Iblísovi ([[andělé (JKI-I)|andělé]], [[ďábel (JKI-I)|ďábel]], [[satanské verše (JKI-I)|satanské verše]]). Když se anděl Iblís přes příkaz Boha odmítl poklonit [[Adam (JKI-I)|Adamovi]], neboť se cítil být stvořen z kvalitativně vyšší esence, stal se nepřítelem Boha i [[člověk (JKI-I)|člověka]]. Bůh jej proklel, ale dal mu na jeho žádost odklad trestu, který potrvá do dne [[poslední soud (JKI-I)|posledního soudu]]. Po dobu [[čas (JKI-I)|času]] bude Iblís zkoušet člověka a navádět ho ke [[zlo (JKI-I)|zlu]]. D. jsou mu v tom nápomocni. V [[korán (JKI-I)|koránu]] (18: 48) je i sám Iblís považován za d., není však zřejmé, zda jsou všichni d. považováni za padlé anděly. D. byli podobně jako andělé stvořeni před člověkem, vznikli ale z ohně. Andělé jsou bezpohlavní, zatímco d. jsou mužského nebo ženského pohlaví a mohou duch. i fyzicky obcovat se svými oběťmi. D. patří k těm předislám. náb. představám, které [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] integroval do svého učení; v lidové fantazii mají různá jména (šajtán, pl. šajátín; ifrít, pl. afárít – korán 27: 39; márid, pl. murrád) a vlastnosti (zejm. způsobují u člověka stavy posedlosti, odtud arab. výraz pro duševně chorého madžnún). [[muslim (JKI-I)|Muslim]] se má podle lidové interpretace ([[lidový islám (JKI-I)|lidový islám]]) proti d. chránit různými praktikami ([[amulety (JKI-I)|amulety]], [[zijára (JKI-I)|zijára]] – návštěva hrobek [[světci (JKI-I)|světců]], posvátných stromů, studní). Podle sunnitské interpretace ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) jsou d. pozůstatky [[džáhilíja (JKI-I)|džáhilíje]], mají pomoci Iblísovi k rozvratu [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] a znovunastolení [[polyteismus (JKI-I)|polyteismu]]; chtějí proniknout do sedmého [[nebe (JKI-I)|nebe]], odkud je andělé vyhánějí házením kamenů, jež se jeví jako padající hvězdy. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]'' |
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[džinnové (Islam)|džinnové (Islam)]]<br /> |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
džinnové Démoni, zlí duchové sloužící Iblísovi (andělé, ďábel, satanské verše). Když se anděl Iblís přes příkaz Boha odmítl poklonit Adamovi, neboť se cítil být stvořen z kvalitativně vyšší esence, stal se nepřítelem Boha i člověka. Bůh jej proklel, ale dal mu na jeho žádost odklad trestu, který potrvá do dne posledního soudu. Po dobu času bude Iblís zkoušet člověka a navádět ho ke zlu. D. jsou mu v tom nápomocni. V koránu (18: 48) je i sám Iblís považován za d., není však zřejmé, zda jsou všichni d. považováni za padlé anděly. D. byli podobně jako andělé stvořeni před člověkem, vznikli ale z ohně. Andělé jsou bezpohlavní, zatímco d. jsou mužského nebo ženského pohlaví a mohou duch. i fyzicky obcovat se svými oběťmi. D. patří k těm předislám. náb. představám, které Muhammad integroval do svého učení; v lidové fantazii mají různá jména (šajtán, pl. šajátín; ifrít, pl. afárít – korán 27: 39; márid, pl. murrád) a vlastnosti (zejm. způsobují u člověka stavy posedlosti, odtud arab. výraz pro duševně chorého madžnún). Muslim se má podle lidové interpretace (lidový islám) proti d. chránit různými praktikami (amulety, zijára – návštěva hrobek světců, posvátných stromů, studní). Podle sunnitské interpretace (sunna) jsou d. pozůstatky džáhilíje, mají pomoci Iblísovi k rozvratu obce věřících a znovunastolení polyteismu; chtějí proniknout do sedmého nebe, odkud je andělé vyhánějí házením kamenů, jež se jeví jako padající hvězdy.
Viz též: džinnové (Islam)