Ibráhím (JKI-I)

Ibráhím (bibl. Abraham) Zakl. víry v jediného Boha, odpůrce vyznavačů idolů (idolatrie), zařazovaný do řady seslaných proroků; označován arab. výrazy siddík (pravdivý) nebo chalílulláh (důvěrný přítel Boha). Podle islám. tradice zbudoval Ka‘bu, svatyni v Mekce jako chrám k uctívání jediného Boha, a stanovil pravidla pouti do Mekky. S jeho jménem je spjat i poutní rituál obětování zvířete, vycházející z poněkud reinterpretované bibl. tradice (Ismá‘íl, Ishák). I. je také nazýván haníf (opravdový věřící v jedinost boží) a jeho akceptováním se islám potvrzuje jako millat Ibráhím (náboženství Abrahamovo, milla). Považuje I. za svého zakladatele a usiluje o znovuustavení čistého abrahamovského kultu, tj. potvrzování jedinosti boží. Fiktivní hrobka I. se nachází v al-Masdžid al-ibráhímí (Mešita Ibráhímova) v Hebronu, který muslimové nazývají al-Chalíl (přítel boží). Toto místo je posvátné také pro Židy (Hrobka proroků, Machpela). Islám převzal judaistickou tradici, podle níž je tam kromě sz. Abrahama pochován i jeho syn Izák, jeho žena Rebeka a I. žena Sára. Proto je Ibráhímova mešita i Hebron jedním z nejcitlivějších míst sporu mezi palestinskými muslimy a Židy v arab.-izr. konfliktu (fundamentalismus islámský, fundamentalismus židovský, Moše Levinger, Hamás).

Zdeněk Müller

Viz též: Abraham (JKI-J), Abraham (JKI-K), Ibráhím (Islam)