půst (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">půst</span> (arab. saum, sijám) Jeden z [[pět sloupů víry (JKI-I)|pěti sloupů víry]], demonstrace odevzdanosti do vůle boží. Existuje řada krátkých účelových půstů, nejznámější je však třicetidenní p. v měsíci [[ramadán (JKI-I)|ramadánu]] ([[kalendář (JKI-I)|kalendář]]). Islám. p. navazuje víc na staletou lékařskou praxi semitských civilizací než na snahy islám. autorit vynucovat si důkaz pravověrnosti cestou tělesného odříkání. [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadovi]] neúspěšní předchůdci v hlásání [[jedinost boží (JKI-I)|jedinosti boží]] (káhinové a [[haníf (JKI-I)|hanífové]], [[proroci arabští (JKI-I)|proroci arabští]]) přijali rituální p. od [[Židé (JKI-I)|Židů]] a [[křesťané (JKI-I)|křesťanů]]. Také Muhammad zapojil p. do svého učení až po [[hidžra (JKI-I)|hidžře]] (622), aby si v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] naklonil tamější žid. kmeny. Teprve když posílil své postavení, změnil formu p. a rozšířil ho na celý ramadán. P. začíná kolektivní [[modlitba (JKI-I)|modlitbou]] a lidovými veselicemi za soumraku posledního, 29. dne předešlého měsíce ša‘bán. Povinnost p. se vztahuje na práv. plnohodnotné (dospělé a mentálně zdravé) muslimy s výjimkou nemocných, cestujících a těhotných žen. Ti jsou osvobozeni podmíněně, neboť [[korán (JKI-I)|korán]] a [[právní věda (JKI-I)|právní věda]] stanoví přesně, kdy je třeba p. nahradit. P. se dodržuje od úsvitu do západu slunce. Tehdy se mají věřící vyvarovat neshod, násilí, neslušných řečí a pohlavního styku. Některé práv. [[mazhab (JKI-I)|mazhaby]] zakazují nejen kouření, žvýkání tabáku a pití vody či kávy, nýbrž i polykání slin. Za úsvitu se má vyslovit [[předsevzetí (JKI-I)|předsevzetí]] (nija). Člověk se má během dne chovat bohabojně a má konat [[dobro (JKI-I)|dobro]]. Pozře-li třeba jen sousto, je to závažné porušení práv. norem (harám). Právo je hodnotí jako bezbožnost a trestá je. Kromě zemí, kde se [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘a]] uplatňuje v plném nebo částečném rozsahu, se dnes s podobnými sankcemi nesetkáme. Porušování p. na veřejnosti je však dodnes téměř vyloučeno. Rovněž [[jinověrci (JKI-I)|jinověrci]] v muslim. prostředí se mají o [[ramadán (JKI-I)|ramadánu]] chovat diskrétně. P. končí každý den za soumraku a nastává [[iftár (JKI-I)|iftár]]. Součástí ramadánu ([[svátky (JKI-I)|svátky]]) jsou pak noční rodinné slavnosti. Dříve počátek a konec p. ohlašovaly výstřely z děl a pouliční bubeníci. Dnes jsou tyto časy přesně stanoveny na základě astronomických údajů vyhlašovaných ve sdělovacích prostředcích. P. končí prvého dne následujícího měsíce šawwál (arab. íd al-fitr). V současných poměrech je dodržování p. všemi obyvateli nemožné vzhledem k chodu hospodářství a bezpečnosti státu. Určité profesní skupiny obyvatelstva jsou z povinnosti p. vyjmuty. |
<span id="entry">půst</span> (arab. saum, sijám) Jeden z [[pět sloupů víry (JKI-I)|pěti sloupů víry]], demonstrace odevzdanosti do vůle boží. Existuje řada krátkých účelových půstů, nejznámější je však třicetidenní p. v měsíci [[ramadán (JKI-I)|ramadánu]] ([[kalendář (JKI-I)|kalendář]]). Islám. p. navazuje víc na staletou lékařskou praxi semitských civilizací než na snahy islám. autorit vynucovat si důkaz pravověrnosti cestou tělesného odříkání. [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadovi]] neúspěšní předchůdci v hlásání [[jedinost boží (JKI-I)|jedinosti boží]] (káhinové a [[haníf (JKI-I)|hanífové]], [[proroci arabští (JKI-I)|proroci arabští]]) přijali rituální p. od [[Židé (JKI-I)|Židů]] a [[křesťané (JKI-I)|křesťanů]]. Také Muhammad zapojil p. do svého učení až po [[hidžra (JKI-I)|hidžře]] (622), aby si v [[Medína (JKI-I)|Medíně]] naklonil tamější žid. kmeny. Teprve když posílil své postavení, změnil formu p. a rozšířil ho na celý ramadán. P. začíná kolektivní [[modlitba (JKI-I)|modlitbou]] a lidovými veselicemi za soumraku posledního, 29. dne předešlého měsíce ša‘bán. Povinnost p. se vztahuje na práv. plnohodnotné (dospělé a mentálně zdravé) muslimy s výjimkou nemocných, cestujících a těhotných žen. Ti jsou osvobozeni podmíněně, neboť [[korán (JKI-I)|korán]] a [[právní věda (JKI-I)|právní věda]] stanoví přesně, kdy je třeba p. nahradit. P. se dodržuje od úsvitu do západu slunce. Tehdy se mají věřící vyvarovat neshod, násilí, neslušných řečí a pohlavního styku. Některé práv. [[mazhab (JKI-I)|mazhaby]] zakazují nejen kouření, žvýkání tabáku a pití vody či kávy, nýbrž i polykání slin. Za úsvitu se má vyslovit [[předsevzetí (JKI-I)|předsevzetí]] (nija). Člověk se má během dne chovat bohabojně a má konat [[dobro (JKI-I)|dobro]]. Pozře-li třeba jen sousto, je to závažné porušení práv. norem (harám). Právo je hodnotí jako bezbožnost a trestá je. Kromě zemí, kde se [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘a]] uplatňuje v plném nebo částečném rozsahu, se dnes s podobnými sankcemi nesetkáme. Porušování p. na veřejnosti je však dodnes téměř vyloučeno. Rovněž [[jinověrci (JKI-I)|jinověrci]] v muslim. prostředí se mají o [[ramadán (JKI-I)|ramadánu]] chovat diskrétně. P. končí každý den za soumraku a nastává [[iftár (JKI-I)|iftár]]. Součástí ramadánu ([[svátky (JKI-I)|svátky]]) jsou pak noční rodinné slavnosti. Dříve počátek a konec p. ohlašovaly výstřely z děl a pouliční bubeníci. Dnes jsou tyto časy přesně stanoveny na základě astronomických údajů vyhlašovaných ve sdělovacích prostředcích. P. končí prvého dne následujícího měsíce šawwál (arab. íd al-fitr). V současných poměrech je dodržování p. všemi obyvateli nemožné vzhledem k chodu hospodářství a bezpečnosti státu. Určité profesní skupiny obyvatelstva jsou z povinnosti p. vyjmuty. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[půst (JKI-J)|půst (JKI-J)]], [[půst (JKI-K)|půst (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[půst (JKI-J)|půst (JKI-J)]], [[půst (JKI-K)|půst (JKI-K)]], [[půst (Islam)|půst (Islam)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
půst (arab. saum, sijám) Jeden z pěti sloupů víry, demonstrace odevzdanosti do vůle boží. Existuje řada krátkých účelových půstů, nejznámější je však třicetidenní p. v měsíci ramadánu (kalendář). Islám. p. navazuje víc na staletou lékařskou praxi semitských civilizací než na snahy islám. autorit vynucovat si důkaz pravověrnosti cestou tělesného odříkání. Muhammadovi neúspěšní předchůdci v hlásání jedinosti boží (káhinové a hanífové, proroci arabští) přijali rituální p. od Židů a křesťanů. Také Muhammad zapojil p. do svého učení až po hidžře (622), aby si v Medíně naklonil tamější žid. kmeny. Teprve když posílil své postavení, změnil formu p. a rozšířil ho na celý ramadán. P. začíná kolektivní modlitbou a lidovými veselicemi za soumraku posledního, 29. dne předešlého měsíce ša‘bán. Povinnost p. se vztahuje na práv. plnohodnotné (dospělé a mentálně zdravé) muslimy s výjimkou nemocných, cestujících a těhotných žen. Ti jsou osvobozeni podmíněně, neboť korán a právní věda stanoví přesně, kdy je třeba p. nahradit. P. se dodržuje od úsvitu do západu slunce. Tehdy se mají věřící vyvarovat neshod, násilí, neslušných řečí a pohlavního styku. Některé práv. mazhaby zakazují nejen kouření, žvýkání tabáku a pití vody či kávy, nýbrž i polykání slin. Za úsvitu se má vyslovit předsevzetí (nija). Člověk se má během dne chovat bohabojně a má konat dobro. Pozře-li třeba jen sousto, je to závažné porušení práv. norem (harám). Právo je hodnotí jako bezbožnost a trestá je. Kromě zemí, kde se šarí‘a uplatňuje v plném nebo částečném rozsahu, se dnes s podobnými sankcemi nesetkáme. Porušování p. na veřejnosti je však dodnes téměř vyloučeno. Rovněž jinověrci v muslim. prostředí se mají o ramadánu chovat diskrétně. P. končí každý den za soumraku a nastává iftár. Součástí ramadánu (svátky) jsou pak noční rodinné slavnosti. Dříve počátek a konec p. ohlašovaly výstřely z děl a pouliční bubeníci. Dnes jsou tyto časy přesně stanoveny na základě astronomických údajů vyhlašovaných ve sdělovacích prostředcích. P. končí prvého dne následujícího měsíce šawwál (arab. íd al-fitr). V současných poměrech je dodržování p. všemi obyvateli nemožné vzhledem k chodu hospodářství a bezpečnosti státu. Určité profesní skupiny obyvatelstva jsou z povinnosti p. vyjmuty.
Viz též: půst (JKI-J), půst (JKI-K), půst (Islam)