synagoga (JKI-J)

synagoga (z řec. synagógé – shromaždiště; hebr. bejt kneset – dům shromáždění) Instituce zaujímající centrální postavení v náb. a společ. životě Židů. Počátky s. pravděpodobně spadají do období babylonského exilu. U proroka Ezechiela se objevují určité náznaky v pasážích hovořících o shromáždění starších a zejm. v kapitole, kde se zmiňuje tzv. „malá svatyně“ (Ez 11, 16). Pro exulanty mohla s. představovat sjednocující prvek a určitou náhradu zbořeného jeruzalémského chrámu. Jednoznačné důkazy o existenci s. jako center náb. života v Palestině a diaspoře pocházejí až z 1. stol. n.l. Známou s. diaspory byla alexandrijská s., která je popisována v Talmudu (Sukot 51b), zničená císařem Traianem (98-117 n.l.). V Palestině Josephus Flavius zmiňuje např. synagogy v Tiberiadě a Kaisareji. Po zničení jeruzalémského chrámu se s. stala jediným centrem náb. života Židů. Část zvyků a rituálů chrámu přešla do s. Oběti byly nahrazeny modlitbami, jejichž uspořádání bylo ustanoveno v talmudických traktátech Brachot a Megila a přetrvalo do současnosti. Protože s. do jisté míry nahradila chrám, rabíni jí a rituálním předmětům, které jsou v ní umístěny, přiřkli podobnou svatost. Z toho důvodu halacha upravuje některé aspekty týkající se konstrukce a použití s. Pokud se týče vnějšího vzhledu, neexistují přesná ustanovení, pouze by s. měla mít okna a být orientována směrem k Jeruzalému (mizrach) tak, jako se prorok Daniel modlil u otevřeného okna s tváří obrácenou k Jeruzalému (Da 6, 11). S. postavené v Jeruzalémě jsou orientovány směrem k Chrámové hoře. Měla by také stát na nejvyšším místě ve městě a žádná budova by ji neměla převyšovat. Uvnitř s. musí být svatostánek umístěný na stěně orientované směrem k Jeruzalému, místo pro chazana a bimu, vyvýšené místo, odkud se předčítá Tóra, které je většinou ve středu s. Halacha také vymezuje způsob chování v s. a určuje, kdo je vlastníkem s. a v jakých případech je možné s. zbourat nebo prodat. V průběhu staletí a zejm. v podmínkách žid. ghett v pozdějších obdobích vzrůstá vedle náb. především společ. význam s., který přetrvává dodnes. V souč. době je tendence sdružovat s. do tzv. unií synagog, protože se tak lépe získávají prostředky na náb. výchovu, zajištění kašrutu, pohřbů atd.

Viz též: chrám (JKI-K), kostel (JKI-K), mešita (JKI-I)

Bedřich Nosek