půst (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
Řádek 6: Řádek 6:
   
 
V protest. církvích se připouští možnost, aby se věřící v určitých dnech círk. roku připojili k dodržování p. konvenujícího tradici římkat. církve.
 
V protest. církvích se připouští možnost, aby se věřící v určitých dnech círk. roku připojili k dodržování p. konvenujícího tradici římkat. církve.
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[půst (JKI-J)|půst (JKI-J)]], [[půst (JKI-I)|půst (JKI-I)]]
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[půst (JKI-J)|půst (JKI-J)]], [[půst (JKI-I)|půst (JKI-I)]]
 
[[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]
 
[[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]
 
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]
 
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

půst (lat. ieiunium) Zdržování se pokrmu z náb. (nebo jiných) důvodů. Smyslem p. je ovládnutí těla a zvýšení aktivity duch. činnosti. P. je proto fenoménem většiny svět. náboženství.

V římkat. církvi je p. jednou z forem pokání a patří mezi tzv. dobré skutky (modlitba, p., almužna). P. újmy znamená v určitá vymezená období najíst se jen jednou denně do sytosti a kromě toho se dvakrát denně lehce posilnit; p. zdrženlivosti, abstinence, znamená zřeknutí se masa. V některé dny roku církevního je povinností dodržovat p. zdrženlivosti, dva dny v roce je navíc p. újmy (na Popeleční středu a Velký pátek). Kláštery a zbožní jednotlivci praktikují i jiné formy p. V neděli se p. nedodržuje ani v postní době.

Také v pravoslaví se p. dodržují jen ve všední dny. Sobotu považovala pravosl. církev za radostný den upomínající na stvoření světa a přiřadila ji jako svátek k neděli – svátku vzkříšení Páně (a tedy nového stvoření). Proto v sobotu nebyl p. ani v postní době. P. souvisí s duch. přípravou na svátek a přijetí tajin. Jsou jednodenní (5. 1. před Zjevením Páně, 29. 8. Stětí sv. Jana Křtitele, 14. 9. Povýšení sv. Kříže a každou středu na připomínku Jidášovy zrady a každý pátek na památku ukřižování Ježíše) a několikadenní: 1. P. předvánoční neboli filipovský začíná 15. listopadu po svátku sv. apoštola Filipa a končí před svátkem Narození Páně (Vánoce). 2. Čtyřicetidenní velký p., rozšířený z pův. p. Velkého pátku, je duch. přípravou k oslavě Velikonoc. Začíná už v pondělí před Popeleční středou a předchází mu postupná příprava předpostního období s omezováním nejprve jídel masitých, potom mléčných a vajec; p. je ukončen velikonoční jitřní bohoslužbou. Další dva p. jsou zpravidla 14denní: 3. P. petropavlovský předchází svátku apoštolů Petra a Pavla (29. 6.) a jeho délka závisí na datu letnic. 4. P. uspenský (uspenije – zesnutí) předchází svátku Zesnutí přesvaté Bohorodice (15. 8.).

V protest. církvích se připouští možnost, aby se věřící v určitých dnech círk. roku připojili k dodržování p. konvenujícího tradici římkat. církve.

Helena Pavlincová
Pavel Spunar

Viz též: půst (JKI-J), půst (JKI-I)