Abraham (JKI-J)
Abraham (hebr. Avraham) Nejstarší z praotců či patriarchů, otec Izáka a děd Jákoba. Podle bibl. tradice (Gn 12-25) vyšel na boží pokyn se svým otcem Terachem z chaldejského Uru a přes Cháran dorazil se svou manželkou Sárou a synovcem Lotem až do Kanaánu, který mu Jahve zaslíbil. Na znamení smlouvy, kterou s Bohem nově uzavřel, přijal obřízku a změnil své jméno z pův. Abram (hebr. otec [je] vznešený) na nové jméno A. (hebr. otec množství), odkazující na boží zaslíbení četného potomstva. Přes vysoký věk obou manželů a předchozí neplodnost Sáry se pak A. narodil syn Izák, který se stal jeho právoplatným dědicem. V bibl. genealogii je A. považován také za praotce dalších, především arab. kmenů, jejichž původ ale nedosahuje kvality rodové linie Izraele (Izmael, Midján). A. pobýval na význ. kultovních místech v Šekemu, Betelu, Beerševě a v Hebronu, v jehož blízkosti byl se Sárou a Izákem pohřben. V bibl. pojetí vystupuje jako mytický předek a zakl. kultu. Hist. jeho příběhy zřejmě odrážejí migrace semitských kmenů, které v 1. pol. 2. tis. př.n.l. pronikaly podél Eufratu a po okrajích Syrské či Arab. pouště do Syropalestiny. A. je také protagonistou některých pseudepigrafů vznikajících až v 1. stol. n.l. (Zjevení Abrahamovo, Závěť Abrahamova). Jeho náb. význam dále posilovalo křesťanství (Abraham) i islám (Ibráhím).