džinnové (JKI-I)
džinnové Démoni, zlí duchové sloužící Iblísovi (andělé, ďábel, satanské verše). Když se anděl Iblís přes příkaz Boha odmítl poklonit Adamovi, neboť se cítil být stvořen z kvalitativně vyšší esence, stal se nepřítelem Boha i člověka. Bůh jej proklel, ale dal mu na jeho žádost odklad trestu, který potrvá do dne posledního soudu. Po dobu času bude Iblís zkoušet člověka a navádět ho ke zlu. D. jsou mu v tom nápomocni. V koránu (18: 48) je i sám Iblís považován za d., není však zřejmé, zda jsou všichni d. považováni za padlé anděly. D. byli podobně jako andělé stvořeni před člověkem, vznikli ale z ohně. Andělé jsou bezpohlavní, zatímco d. jsou mužského nebo ženského pohlaví a mohou duch. i fyzicky obcovat se svými oběťmi. D. patří k těm předislám. náb. představám, které Muhammad integroval do svého učení; v lidové fantazii mají různá jména (šajtán, pl. šajátín; ifrít, pl. afárít – korán 27: 39; márid, pl. murrád) a vlastnosti (zejm. způsobují u člověka stavy posedlosti, odtud arab. výraz pro duševně chorého madžnún). Muslim se má podle lidové interpretace (lidový islám) proti d. chránit různými praktikami (amulety, zijára – návštěva hrobek světců, posvátných stromů, studní). Podle sunnitské interpretace (sunna) jsou d. pozůstatky džáhilíje, mají pomoci Iblísovi k rozvratu obce věřících a znovunastolení polyteismu; chtějí proniknout do sedmého nebe, odkud je andělé vyhánějí házením kamenů, jež se jeví jako padající hvězdy.