Šim’on bar Jochaj (JKI-J)
Šim’on bar Jochaj (pol. 2. stol.) Tanaita, jeden z pěti žáků rabiho Akivy, kteří přežili porážku Bar Kochbova povstání a obnovili studium Tóry. Za svoji opozici proti Římu byl odsouzen k smrti. Podle legendy se mu podařilo utéci a 12 let se skrýval se svým synem El’azarem v jeskyni. Právě v této době měl být inspirován k napsání knihy Zohar, která se stala klíčovým dílem kabaly. V městečku Teko’a založil ješivu, mezi jeho žáky byl i pozdější redaktor kanonické Mišny Jehuda ha-Nasi. Položil základy halachického midraše k Exodu, kterým se nazývá Mechilta de – R. Šimon bar Jochaj, a připisuje se mu autorství halachického midráše Sifrej (Knihy) k Numeri a Deuteronomiu. Ve výkladech Tóry následoval metody svého učitele rabiho Akivy. Š. je i se svým synem pohřben na hoře Meron v Galileji.