mahdí (Islam)
mahdí – doslova „správně (Bohem) vedený“, eschatologická postava (eschatologie), jež se v tradičních představách pojí s nastolením věku spravedlnosti a pravé víry (ímán). Představy o této mesianistické osobnosti sdílejí sunnité i šíité (šíʻa), avšak šíité do této pozici řadí posledního imáma, který se vrátí ze skrytosti (ghajba) na tento svět (ad-dunjá), aby nastolil vládu spravedlnosti. Titul „mahdí“ ovšem náleží též proroku Muhammadovi a prvním čtyřem pravověrným chalífům (chulafáʼ rášidún). V průběhu islámských dějin si mnozí vůdcové činili nárok právě na toto označení, avšak byli respektováni obvykle jen lokálně. Zvýšený zájem o tuto problematiku v islámském světě často souvisel s periodami krizí, úpadku či politické nestability, kdy se lidé o to více upímali k eschatologickým vizím. Představy o mahdím, který vysvobodí lidi od hříchů, protivenství a zla, mají mnoho podob. O tom, kdy přijde, odkud přijde, proti komu bude bojovat a především, jakého bude původu, se zachovalo velké množství lidových podání. Tradičně se uvádí, že bude pocházet z rodu Muhammadova (ahluʼl-bajt). Tak to podává i tradicionalista Abúʼl-Hasan al-Kisáʼí: „A vynoří se al-mahdí v Mekce mezi východním rohem Kaʻby a Abrahámovým místem (ve východním rohu Kaʻby je zazděn proslulý černý kámen a na nedalekém Abrahamově místě, maqám Ibráhím, bývá ukazován poutníkům kámen, kde jsou zřetelné stopy patriarchových chodidel – pozn. autora). Bude pocházet z potomků al-Hasana (staršího syna imáma ʻAlího – pozn. autora) a jeho matkou bude al-ʻAbbása. Bude vládnout dvacet let a lidé mu budou vzdávat hold. A to bude napsáno na jeho praporu…“ Vyprávění poté pokračuje válečným tažením proti Cařihradu (Konstantinopoli). Arabové se totiž ve druhé polovině 7. stol. dvakrát neúspěšně pokoušeli tuto metropoli dobýt; nicméně úspěch připadl až po více než sedmi staletích do rukou osmanských Turků. Mahdího vojska dobudou (především díky své zbožnosti, jak zdůrazňuje šajch al-Kisáʼí) město, zabijí byzantského vladaře a zmocní se nedozírného bohatství. Avšak nebudou se z něj těšit dlouho, neboť se záhy dovědí, že na zem přišel antikrist, Dadždžál, a že se lidé shromažďují proti němu. Mahdí po různých peripetiích Dadždžála zabije a potom nastolí vládu spravedlnosti a pravého náboženství (dín), jež však nebude trvat dlouho, neboť se musí naplnit řada dalších apokalyptických epizod předznamenávající konec světa.
Dále k tématu
- Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy. Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
- Beránek, Ondřej, a Bronislav Ostřanský, eds. Islámský stát: Blízký východ na konci časů. Praha: Academia, 2016;
- Bermann, Richard A. Dervíšské bubny v Súdánu: život Očekávaného Mahdího. Přel. Roman Laube. Praha: R. Laube, 1997;
- Biernot, David, a kol. Konec tohoto světa: Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu. Praha: Dingir, 2012;
- Filiu, Jean-Pierre. Apokalypsa v islámu. Přel. Markéta Kovaříková, Kateřina Holasová a Miluše Šmídová. Praha: Volvox Globator, 2011;
- Vojtíšek, Zdeněk, a kol. Apokalypsa, nebo transformace?: Mileniální koncepce v minulosti i současnosti. Praha: Dingir, 2014;
- Vondráčková, Šárka, ed. Konec světa. Brno: Masarykova univerzita, 2014.
Viz též: mahdí (JKI-I)