manželství (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">manželství</span> V [[korán (JKI-I)|koránu]] a [[sunna (JKI-I)|sunně]] je muslimům m. nařizováno jako bohulibý stav, utužující [[obec věřících (JKI-I)|obec věřících]]. Muž a [[žena (JKI-I)|žena]] jsou chápáni jako výtvory boží a předurčení k životu v páru. Z něj vzešlá [[rodina (JKI-I)|rodina]] je zákl. buňkou obce. Korán obsahuje několik výzev k uvážlivému a harmonickému soužití (4: 23). Jiné verše, z nichž vyplývá přirozená fyzická a společ. nadřazenost mužů nad ženami, jsou islám. modernisty interpretovány jako výslovná boží výzva k ochraně ženy a rodiny. Jednotlivé [[mazhab (JKI-I)|mazhaby]] stanoví zákl. pravidla pro uzavření sňatku. Z práv. hlediska je sňatek především ekonomickou smlouvou mezi rodinami snoubenců. Domněnka, že výkupné (arab. [[mahr (JKI-I)|mahr]], tur. kalim) je cenou za nevěstu, je mylná. Jde o částku, která je umrtveným majetkem nevěsty, nikoli její rodiny. Je to soc. pojistka pro případ ovdovění či [[rozvod (JKI-I)|rozvodu]]. Často diskutovanou otázkou je polygamie. Středověká práv. věda se při obhajobě mnohoženství opírala o verše v súře Ženy, kde se připouští sňatek se 2-4 ženami za jistých striktně vymezených okolností (neplodnost, nemoc apod.). Soudobí reformisté ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]) vykládají tyto verše jako faktický zákaz polygamie, neboť muž objektivně nemůže splnit podmínky – absolutní rovnost v materiálním i citovém životě. Dnes je polygamie okrajovou záležitostí a v mnoha islám. zemích je zákonem zakázána úplně, nebo vymezeným profesním skupinám (učitelům, důstojníkům, státním úředníkům, apod.). Zcela je zakázána pouze v Turecku ([[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistické reformy]]) a Tunisku. |
<span id="entry">manželství</span> V [[korán (JKI-I)|koránu]] a [[sunna (JKI-I)|sunně]] je muslimům m. nařizováno jako bohulibý stav, utužující [[obec věřících (JKI-I)|obec věřících]]. Muž a [[žena (JKI-I)|žena]] jsou chápáni jako výtvory boží a předurčení k životu v páru. Z něj vzešlá [[rodina (JKI-I)|rodina]] je zákl. buňkou obce. Korán obsahuje několik výzev k uvážlivému a harmonickému soužití (4: 23). Jiné verše, z nichž vyplývá přirozená fyzická a společ. nadřazenost mužů nad ženami, jsou islám. modernisty interpretovány jako výslovná boží výzva k ochraně ženy a rodiny. Jednotlivé [[mazhab (JKI-I)|mazhaby]] stanoví zákl. pravidla pro uzavření sňatku. Z práv. hlediska je sňatek především ekonomickou smlouvou mezi rodinami snoubenců. Domněnka, že výkupné (arab. [[mahr (JKI-I)|mahr]], tur. kalim) je cenou za nevěstu, je mylná. Jde o částku, která je umrtveným majetkem nevěsty, nikoli její rodiny. Je to soc. pojistka pro případ ovdovění či [[rozvod (JKI-I)|rozvodu]]. Často diskutovanou otázkou je polygamie. Středověká práv. věda se při obhajobě mnohoženství opírala o verše v súře Ženy, kde se připouští sňatek se 2-4 ženami za jistých striktně vymezených okolností (neplodnost, nemoc apod.). Soudobí reformisté ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]) vykládají tyto verše jako faktický zákaz polygamie, neboť muž objektivně nemůže splnit podmínky – absolutní rovnost v materiálním i citovém životě. Dnes je polygamie okrajovou záležitostí a v mnoha islám. zemích je zákonem zakázána úplně, nebo vymezeným profesním skupinám (učitelům, důstojníkům, státním úředníkům, apod.). Zcela je zakázána pouze v Turecku ([[kemalistické reformy (JKI-I)|kemalistické reformy]]) a Tunisku. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> [[mut‘a (JKI-I)|mut’a]], [[manželství (JKI-J)|manželství (JKI-J)]], [[manželství (JKI-K)|manželství (JKI-K)]], [[kidušin (JKI-J)|kidušin (JKI-J)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[mut‘a (JKI-I)|mut’a]], [[manželství (JKI-J)|manželství (JKI-J)]], [[manželství (JKI-K)|manželství (JKI-K)]], [[kidušin (JKI-J)|kidušin (JKI-J)]], [[manželství a rodina (Islam)|manželství a rodina (Islam)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
manželství V koránu a sunně je muslimům m. nařizováno jako bohulibý stav, utužující obec věřících. Muž a žena jsou chápáni jako výtvory boží a předurčení k životu v páru. Z něj vzešlá rodina je zákl. buňkou obce. Korán obsahuje několik výzev k uvážlivému a harmonickému soužití (4: 23). Jiné verše, z nichž vyplývá přirozená fyzická a společ. nadřazenost mužů nad ženami, jsou islám. modernisty interpretovány jako výslovná boží výzva k ochraně ženy a rodiny. Jednotlivé mazhaby stanoví zákl. pravidla pro uzavření sňatku. Z práv. hlediska je sňatek především ekonomickou smlouvou mezi rodinami snoubenců. Domněnka, že výkupné (arab. mahr, tur. kalim) je cenou za nevěstu, je mylná. Jde o částku, která je umrtveným majetkem nevěsty, nikoli její rodiny. Je to soc. pojistka pro případ ovdovění či rozvodu. Často diskutovanou otázkou je polygamie. Středověká práv. věda se při obhajobě mnohoženství opírala o verše v súře Ženy, kde se připouští sňatek se 2-4 ženami za jistých striktně vymezených okolností (neplodnost, nemoc apod.). Soudobí reformisté (reformismus) vykládají tyto verše jako faktický zákaz polygamie, neboť muž objektivně nemůže splnit podmínky – absolutní rovnost v materiálním i citovém životě. Dnes je polygamie okrajovou záležitostí a v mnoha islám. zemích je zákonem zakázána úplně, nebo vymezeným profesním skupinám (učitelům, důstojníkům, státním úředníkům, apod.). Zcela je zakázána pouze v Turecku (kemalistické reformy) a Tunisku.
Viz též: mut’a, manželství (JKI-J), manželství (JKI-K), kidušin (JKI-J), manželství a rodina (Islam)