Ka‘ba (JKI-I)
Ka‘ba (arab. kostka, krychle) Hl. kultovní místo islámu na nádvoří Velké mešity v Mekce, cíl pouti do Mekky, kamenný relikviář vysoký 15 m, dlouhý 12 m a široký 10 m z kamenných bloků a na mramorové podstavě. Ve vých. stěně ve výšce 1,5 m je uložen Černý kámen – nejsvětější islám. relikvie (bazalt nebo meteorit), uctívaná už předislám. Araby v Mekce. Kult K. a Černého kamene je paradoxně jedním z pilířů islám. věrouky, ačkoli Muhammad prosadil právě rozchod s pohanskými idoly a božstvy (idolatrie, jedinost boží, polyteismus). Podle islám. dogmatu K. zbudoval Adam po svém vyhnání z ráje. Před potopou byla uchráněna a vzata na nebe a znovu postavena prorokem Ibráhímem a jeho synem Ismá‘ílem, jimž měl anděl Gabriel (Džibríl) vrátit Černý kámen. Dějiny K. reálně začínají od dob, kdy v Mekce převládl kmen Kurajšovců (Muhammad). K. byla prostou dřevěnou svatyní se soškami rodových božstev, zničených Muhammadem po ovládnutí Mekky 630 (džáhilíja, satanské verše). Černý kámen je dnes rozbit na tři velké a několik menších kusů. Podle lidové legendy měl být pův. bílý a zčernal hříchy muslimů. Uvnitř K. jsou dřevěné sloupy, stříbrné lampy a kaligrafické nápisy (kaligrafie). Po skončení pouti je vnitřek K. a Černý kámen umyt vodou z posvátné studny Zamzam. K. je pokryta černým brokátem zdobeným zlatými výšivkami (kiswa), který se mění vždy před hl. poutí (hadždž).
Viz též: pouť (JKI-K), poutní místa (JKI-K), poutní svátky (JKI-J)