Mekka (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Mekka</span> (arab. Makka al-mukarrama – uctívaná) Pův. město na křižovatce karavanních cest v oblasti Hidžázu (stř. Arábie), středisko usedlé arab. civilizace, místo význ. předislám. polyteistických kultů. Rodiště proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]], duch. centrum islám. světa, jehož střed tvoří svatyně [[Ka‘ba (JKI-I)|Ka‘ba]]. Do M. a okolí se koná [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouť]]. Přestože v dějinách chalífátu byla M. na okraji polit. dění, její posvátný statut se nezměnil. Je místem soupeření [[sunna (JKI-I)|sunny]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘y]] a heretických sekt ([[hereze (JKI-I)|hereze]]). Velkou mešitu kolem Ka‘by postavil umajjovský [[chalífa (JKI-I)|chalífa]] Walíd (705-715), 747 byla M. krátce obsazena cháridžovci ([[cháridža (JKI-I)|cháridža]]), za vlády abbásovského chalífy al-Ma‘múna (813-833) ji drželi stoupenci [[Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I)|Alího Ibn Abí Tálib]] ([[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]), 930 byla obsazena [[karmaté (JKI-I)|karmaty]], později se dostala pod vliv ší‘itských [[Fátimovci (JKI-I)|Fátimovců]]. Od té doby se vládci M. začali titulovat šarífové (šaríf – arab. čestný, ctnostný) – epiteton potomků [[Hasan (JKI-I)|Hasana]], syna Alího a [[Fátima (JKI-I)|Fátimy]]. Šarífové byli polit. i náb. nezávislí na chalífátu. 1250 byla M. pod vlivem egypt. [[mamlúk (JKI-I)|mamlúků]], od 20. let 16. stol. pod správou Osmanské říše. 1803 obsazena wahhábovci ([[wahhábíja (JKI-I)|wahhábíja]]); následoval vleklý boj s Osmanskou říší o nadvládu. Poslední mekský šaríf Husajn chtěl 1916 s britskou pomocí obnovit arab. chalífát, ale projekt se nezdařil a 1924 M. ovládli Sa‘údovci. Přístup do M. je pro [[jinověrci (JKI-I)|jinověrce]] dodnes formálně zakázán ([[harám (JKI-I)|haram]]). M. je dnes moderní centrum islám. světa, ve zvláštní péči sa‘údovského režimu, s řadou kulturních a náb. institucí. |
<span id="entry">Mekka</span> (arab. Makka al-mukarrama – uctívaná) Pův. město na křižovatce karavanních cest v oblasti Hidžázu (stř. Arábie), středisko usedlé arab. civilizace, místo význ. předislám. polyteistických kultů. Rodiště proroka [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammada]], duch. centrum islám. světa, jehož střed tvoří svatyně [[Ka‘ba (JKI-I)|Ka‘ba]]. Do M. a okolí se koná [[pouť do Mekky (JKI-I)|pouť]]. Přestože v dějinách chalífátu byla M. na okraji polit. dění, její posvátný statut se nezměnil. Je místem soupeření [[sunna (JKI-I)|sunny]], [[ší‘a (JKI-I)|ší‘y]] a heretických sekt ([[hereze (JKI-I)|hereze]]). Velkou mešitu kolem Ka‘by postavil umajjovský [[chalífa (JKI-I)|chalífa]] Walíd (705-715), 747 byla M. krátce obsazena cháridžovci ([[cháridža (JKI-I)|cháridža]]), za vlády abbásovského chalífy al-Ma‘múna (813-833) ji drželi stoupenci [[Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I)|Alího Ibn Abí Tálib]] ([[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]), 930 byla obsazena [[karmaté (JKI-I)|karmaty]], později se dostala pod vliv ší‘itských [[Fátimovci (JKI-I)|Fátimovců]]. Od té doby se vládci M. začali titulovat šarífové (šaríf – arab. čestný, ctnostný) – epiteton potomků [[Hasan (JKI-I)|Hasana]], syna Alího a [[Fátima (JKI-I)|Fátimy]]. Šarífové byli polit. i náb. nezávislí na chalífátu. 1250 byla M. pod vlivem egypt. [[mamlúk (JKI-I)|mamlúků]], od 20. let 16. stol. pod správou Osmanské říše. 1803 obsazena wahhábovci ([[wahhábíja (JKI-I)|wahhábíja]]); následoval vleklý boj s Osmanskou říší o nadvládu. Poslední mekský šaríf Husajn chtěl 1916 s britskou pomocí obnovit arab. chalífát, ale projekt se nezdařil a 1924 M. ovládli Sa‘údovci. Přístup do M. je pro [[jinověrci (JKI-I)|jinověrce]] dodnes formálně zakázán ([[harám (JKI-I)|haram]]). M. je dnes moderní centrum islám. světa, ve zvláštní péči sa‘údovského režimu, s řadou kulturních a náb. institucí. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[poutní místa (JKI-K)|poutní místa (JKI-K)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
Mekka (arab. Makka al-mukarrama – uctívaná) Pův. město na křižovatce karavanních cest v oblasti Hidžázu (stř. Arábie), středisko usedlé arab. civilizace, místo význ. předislám. polyteistických kultů. Rodiště proroka Muhammada, duch. centrum islám. světa, jehož střed tvoří svatyně Ka‘ba. Do M. a okolí se koná pouť. Přestože v dějinách chalífátu byla M. na okraji polit. dění, její posvátný statut se nezměnil. Je místem soupeření sunny, ší‘y a heretických sekt (hereze). Velkou mešitu kolem Ka‘by postavil umajjovský chalífa Walíd (705-715), 747 byla M. krátce obsazena cháridžovci (cháridža), za vlády abbásovského chalífy al-Ma‘múna (813-833) ji drželi stoupenci Alího Ibn Abí Tálib (ší‘a), 930 byla obsazena karmaty, později se dostala pod vliv ší‘itských Fátimovců. Od té doby se vládci M. začali titulovat šarífové (šaríf – arab. čestný, ctnostný) – epiteton potomků Hasana, syna Alího a Fátimy. Šarífové byli polit. i náb. nezávislí na chalífátu. 1250 byla M. pod vlivem egypt. mamlúků, od 20. let 16. stol. pod správou Osmanské říše. 1803 obsazena wahhábovci (wahhábíja); následoval vleklý boj s Osmanskou říší o nadvládu. Poslední mekský šaríf Husajn chtěl 1916 s britskou pomocí obnovit arab. chalífát, ale projekt se nezdařil a 1924 M. ovládli Sa‘údovci. Přístup do M. je pro jinověrce dodnes formálně zakázán (haram). M. je dnes moderní centrum islám. světa, ve zvláštní péči sa‘údovského režimu, s řadou kulturních a náb. institucí.
Viz též: poutní místa (JKI-K)