kněz (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<div id="photo">[[Soubor:JKI_kněz.jpg|upright|Velekněz v obřadním rouchu (ideální rekonstrukce)]]</div><span id="entry">kněz</span> (řec. hiereús, lat. sacerdos) Profesionální vykonavatel a představitel veřejného [[kult (JKI-K)|kultu]]. V pojetí kněžství křesťanství navázalo na žid. chápání k. jako vykonavatelů chrámových [[oběť (JKI-K)|obětí]]. Idea kněžství (řec. hiereúma, lat. sacerdotium) tak byla zpočátku vázána na obět [[eucharistie (JKI-K)|eucharistie]] a od 2. stol. spojována především s [[biskup (JKI-K)|biskupy]]. S šířením křesťanství a zakládáním nových [[farnost (JKI-K)|farností]] byly kněžskou službou stále více pověřováni také [[presbyter (JKI-K)|presbyteři]], kteří nakonec tvořili nejpočetnější složku kněžstva (srov. angl. priest, něm. Priester – obojí z řec. presbyteros – starší), posílenou posléze [[jáhen (JKI-K)|jáhny]] (z řec. diakonos – služebník, pomocník). V kat. církvi tvoří k. zvláštní skupinu nazývanou [[klérus (JKI-K)|klérus]], oddělenou od [[laik (JKI-K)|laiků]] speciální ordinací zajišťující apoštolskou [[sukcese apoštolská (JKI-K)|sukcesi]] a pojetím kněžství jako [[svátosti (JKI-K)|svátosti]]. [[protestantismus (JKI-K)|Protestantismus]] naproti tomu rozvinul ideu všeobecného kněžství, která ostrou hranici mezi klérem a laiky v různé intenzitě, podle příslušnosti ke konkrétní protest. církvi nebo denominaci, ruší. K ideji všeobecného kněžství nověji částečně přistoupil také katolicismus v umírněné podobě [[laický apoštolát (JKI-K)|laického apoštolátu]]. |
<div id="photo">[[Soubor:JKI_kněz.jpg|upright|Velekněz v obřadním rouchu (ideální rekonstrukce)]]</div><span id="entry">kněz</span> (řec. hiereús, lat. sacerdos) Profesionální vykonavatel a představitel veřejného [[kult (JKI-K)|kultu]]. V pojetí kněžství křesťanství navázalo na žid. chápání k. jako vykonavatelů chrámových [[oběť (JKI-K)|obětí]]. Idea kněžství (řec. hiereúma, lat. sacerdotium) tak byla zpočátku vázána na obět [[eucharistie (JKI-K)|eucharistie]] a od 2. stol. spojována především s [[biskup (JKI-K)|biskupy]]. S šířením křesťanství a zakládáním nových [[farnost (JKI-K)|farností]] byly kněžskou službou stále více pověřováni také [[presbyter (JKI-K)|presbyteři]], kteří nakonec tvořili nejpočetnější složku kněžstva (srov. angl. priest, něm. Priester – obojí z řec. presbyteros – starší), posílenou posléze [[jáhen (JKI-K)|jáhny]] (z řec. diakonos – služebník, pomocník). V kat. církvi tvoří k. zvláštní skupinu nazývanou [[klérus (JKI-K)|klérus]], oddělenou od [[laik (JKI-K)|laiků]] speciální ordinací zajišťující apoštolskou [[sukcese apoštolská (JKI-K)|sukcesi]] a pojetím kněžství jako [[svátosti (JKI-K)|svátosti]]. [[protestantismus (JKI-K)|Protestantismus]] naproti tomu rozvinul ideu všeobecného kněžství, která ostrou hranici mezi klérem a laiky v různé intenzitě, podle příslušnosti ke konkrétní protest. církvi nebo denominaci, ruší. K ideji všeobecného kněžství nověji částečně přistoupil také katolicismus v umírněné podobě [[laický apoštolát (JKI-K)|laického apoštolátu]]. |
||
− | |||
− | <span class="section_title">Viz též:</span> [[kněz (JKI-J)|kněz (JKI-J)]], [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo (JKI-I)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
+ | |||
+ | <span class="section_title">Viz též:</span> [[kněz (JKI-J)|kněz (JKI-J)]], [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo (JKI-I)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
[[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]] |
||
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
[[Kategorie:JKI/Křesťanství]] |
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37
kněz (řec. hiereús, lat. sacerdos) Profesionální vykonavatel a představitel veřejného kultu. V pojetí kněžství křesťanství navázalo na žid. chápání k. jako vykonavatelů chrámových obětí. Idea kněžství (řec. hiereúma, lat. sacerdotium) tak byla zpočátku vázána na obět eucharistie a od 2. stol. spojována především s biskupy. S šířením křesťanství a zakládáním nových farností byly kněžskou službou stále více pověřováni také presbyteři, kteří nakonec tvořili nejpočetnější složku kněžstva (srov. angl. priest, něm. Priester – obojí z řec. presbyteros – starší), posílenou posléze jáhny (z řec. diakonos – služebník, pomocník). V kat. církvi tvoří k. zvláštní skupinu nazývanou klérus, oddělenou od laiků speciální ordinací zajišťující apoštolskou sukcesi a pojetím kněžství jako svátosti. Protestantismus naproti tomu rozvinul ideu všeobecného kněžství, která ostrou hranici mezi klérem a laiky v různé intenzitě, podle příslušnosti ke konkrétní protest. církvi nebo denominaci, ruší. K ideji všeobecného kněžství nověji částečně přistoupil také katolicismus v umírněné podobě laického apoštolátu.
Viz též: kněz (JKI-J), duchovenstvo (JKI-I)