zázrak (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN (přidán Slovník buddhismu) |
imported>ZRN (odkazy do Slovníku islámu) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">zázrak</span> (arab. karáma, mu‘džiza) Bohem daná schopnost konat výjimečné činy způsobem, jehož obyčejný [[člověk (JKI-I)|člověk]] není schopen. Nehrají výraznou roli v islám. [[exegeze koránu (JKI-I)|exegezi]] nebo [[teologie (JKI-I)|teologii]], neboť v životě [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadově]] se neprojevily, Prorok byl člověk, nikoli syn boží, a nečinil z. Nevytvořila je ani sunnitská prorocká [[tradice prorocká (JKI-I)|tradice]]. Jediným zázračným motivem v [[korán (JKI-I)|koránu]] je Prorokova [[noční pouť (JKI-I)|noční pouť]], ale ani tento příběh není v ofic. sunnitské doktríně dále rozpracován. Za zázračný se někdy považuje motiv eschatologicky laděných počátečních veršů 54. súry hovořících o rozpolcení Měsíce. Islám. exegetika si této pasáže příliš nevšímá a poukazuje pouze na jednu z hrozeb, jež Bůh formuluje pro ty, kteří se nepřidrží jeho zjevení. Tento motiv se stal součástí folklórní tradice ([[lidový islám (JKI-I)|lidový islám]]). Konání z. se uznává pouze v případě [[Ježíš (JKI-I)|Ježíše]], jednoho z nejuctívanějších [[proroci (JKI-I)|proroků]]. Naopak se tyto schopnosti připisovaly [[světci (JKI-I)|světcům]], zbožným mystikům ([[mystika (JKI-I)|mystika]], [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) jako boží výraz souhlasu s jimi zvolenou cestou ([[taríka (JKI-I)|taríka]]). Názory na snahu dosáhnout této odměny se různily, výhrady se týkaly toho, že záměrem mystikovy snahy nemá být myšlenka na odměnu. Údajná schopnost činit z. byla považována za důkaz o kvalitách uctívané osobnosti. Sunnité ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) připisovali možnost získání této schopnosti mystickým duch. učitelům ([[muršid (JKI-I)|muršid]], [[šajch (JKI-I)|šajch]]), ší‘ité [[imám (JKI-I)|imámům]]. Schopnost konat z. připisuje orální nebo psaná lidová tvořivost i samému proroku Muhammadovi. |
<span id="entry">zázrak</span> (arab. karáma, mu‘džiza) Bohem daná schopnost konat výjimečné činy způsobem, jehož obyčejný [[člověk (JKI-I)|člověk]] není schopen. Nehrají výraznou roli v islám. [[exegeze koránu (JKI-I)|exegezi]] nebo [[teologie (JKI-I)|teologii]], neboť v životě [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadově]] se neprojevily, Prorok byl člověk, nikoli syn boží, a nečinil z. Nevytvořila je ani sunnitská prorocká [[tradice prorocká (JKI-I)|tradice]]. Jediným zázračným motivem v [[korán (JKI-I)|koránu]] je Prorokova [[noční pouť (JKI-I)|noční pouť]], ale ani tento příběh není v ofic. sunnitské doktríně dále rozpracován. Za zázračný se někdy považuje motiv eschatologicky laděných počátečních veršů 54. súry hovořících o rozpolcení Měsíce. Islám. exegetika si této pasáže příliš nevšímá a poukazuje pouze na jednu z hrozeb, jež Bůh formuluje pro ty, kteří se nepřidrží jeho zjevení. Tento motiv se stal součástí folklórní tradice ([[lidový islám (JKI-I)|lidový islám]]). Konání z. se uznává pouze v případě [[Ježíš (JKI-I)|Ježíše]], jednoho z nejuctívanějších [[proroci (JKI-I)|proroků]]. Naopak se tyto schopnosti připisovaly [[světci (JKI-I)|světcům]], zbožným mystikům ([[mystika (JKI-I)|mystika]], [[bratrstva mystická (JKI-I)|bratrstva mystická]]) jako boží výraz souhlasu s jimi zvolenou cestou ([[taríka (JKI-I)|taríka]]). Názory na snahu dosáhnout této odměny se různily, výhrady se týkaly toho, že záměrem mystikovy snahy nemá být myšlenka na odměnu. Údajná schopnost činit z. byla považována za důkaz o kvalitách uctívané osobnosti. Sunnité ([[sunna (JKI-I)|sunna]]) připisovali možnost získání této schopnosti mystickým duch. učitelům ([[muršid (JKI-I)|muršid]], [[šajch (JKI-I)|šajch]]), ší‘ité [[imám (JKI-I)|imámům]]. Schopnost konat z. připisuje orální nebo psaná lidová tvořivost i samému proroku Muhammadovi. |
||
| − | |||
| − | <span class="section_title">Viz též:</span> [[zázrak (JKI-J)|zázrak (JKI-J)]], [[zázrak (JKI-K)|zázrak (JKI-K)]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | <span class="section_title">Viz též:</span> [[zázrak (JKI-J)|zázrak (JKI-J)]], [[zázrak (JKI-K)|zázrak (JKI-K)]], [[zázraky (Islam)|zázraky (Islam)]] |
||
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
[[Kategorie:Aut: Mendel Miloš]] |
||
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
[[Kategorie:JKI/Islám]] |
||
Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37
zázrak (arab. karáma, mu‘džiza) Bohem daná schopnost konat výjimečné činy způsobem, jehož obyčejný člověk není schopen. Nehrají výraznou roli v islám. exegezi nebo teologii, neboť v životě Muhammadově se neprojevily, Prorok byl člověk, nikoli syn boží, a nečinil z. Nevytvořila je ani sunnitská prorocká tradice. Jediným zázračným motivem v koránu je Prorokova noční pouť, ale ani tento příběh není v ofic. sunnitské doktríně dále rozpracován. Za zázračný se někdy považuje motiv eschatologicky laděných počátečních veršů 54. súry hovořících o rozpolcení Měsíce. Islám. exegetika si této pasáže příliš nevšímá a poukazuje pouze na jednu z hrozeb, jež Bůh formuluje pro ty, kteří se nepřidrží jeho zjevení. Tento motiv se stal součástí folklórní tradice (lidový islám). Konání z. se uznává pouze v případě Ježíše, jednoho z nejuctívanějších proroků. Naopak se tyto schopnosti připisovaly světcům, zbožným mystikům (mystika, bratrstva mystická) jako boží výraz souhlasu s jimi zvolenou cestou (taríka). Názory na snahu dosáhnout této odměny se různily, výhrady se týkaly toho, že záměrem mystikovy snahy nemá být myšlenka na odměnu. Údajná schopnost činit z. byla považována za důkaz o kvalitách uctívané osobnosti. Sunnité (sunna) připisovali možnost získání této schopnosti mystickým duch. učitelům (muršid, šajch), ší‘ité imámům. Schopnost konat z. připisuje orální nebo psaná lidová tvořivost i samému proroku Muhammadovi.
Viz též: zázrak (JKI-J), zázrak (JKI-K), zázraky (Islam)