nesmrtelnost (JKI-J): Porovnání verzí

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 22:37

nesmrtelnost Žid. náboženství je obecně charakterizováno vírou v posmrtnou existenci, avšak její pojetí se v průběhu dějin výrazně proměňovalo a vzhledem k tomu, že judaismus není sevřen jednotným teol. systémem, zůstávalo vždy poměrně rozvolněné. Posmrtný osud člověka byl pův. spojován s pochmurným přebýváním v še’olu (Nu 16, 33; Ž 6, 6; Iz 38, 18) a teprve až na sklonku bibl. období se objevily první jasné zmínky o zmrtvýchvstání a posmrtné odplatě (Da 12, 2). V apokryfech a pseudepigrafech byla víra ve vzkříšení propojena s eschatologií, podle níž se tělesné zmrtvýchvstání a boží soud mají odehrát na prahu budoucího věku (hebr. olam ha-ba). Četné diskuse se soustředily na to, zda se zmrtvýchvstání týká pouze spravedlivých, nebo všech lidí (2Mak 7, 14.23; 4Mak 9, 8; 17, 5.18). Problém zmrtvýchvstání byl jedním z klíčových bodů, na němž se rozcházeli farizeové se saduceji, kteří zmrtvýchvstání odmítali. V helénistickém judaismu, reprezentovaném především Filónem Alexandrijským, bylo eschatologické pojetí obohaceno platonským učením o nesmrtelné duši, která po smrti opouští vězení těla a v případě spravedlivých se vrací na nebe k Bohu. Pův. nezávislé koncepty zmrtvýchvstání a nesmrtelné duše pak byly kombinovány a dále rozpracovávány ve středověké žid. filosofii a zvláště v kabale, která rozvinula svébytné učení o převtělování duší (gilgul). Naproti ortodoxnímu pojetí reformní judaismus víru ve zmrtvýchvstání odmítl, avšak věří v n. duše.

Dalibor Papoušek

Viz též: nesmrtelnost (JKI-K)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">nesmrtelnost</span> Žid. náboženství je obecně charakterizováno vírou v posmrtnou existenci, avšak její pojetí se v průběhu dějin výrazně proměňovalo a vzhledem k tomu, že [[judaismus (JKI-J)|judaismus]] není sevřen jednotným teol. systémem, zůstávalo vždy poměrně rozvolněné. Posmrtný osud člověka byl pův. spojován s pochmurným přebýváním v [[še’ol (JKI-J)|še’olu]] (Nu 16, 33; Ž 6, 6; Iz 38, 18) a teprve až na sklonku bibl. období se objevily první jasné zmínky o [[zmrtvýchvstání (JKI-J)|zmrtvýchvstání]] a posmrtné odplatě (Da 12, 2). V [[apokryf (JKI-J)|apokryfech]] a [[pseudepigraf (JKI-J)|pseudepigrafech]] byla víra ve vzkříšení propojena s [[eschatologie (JKI-J)|eschatologií]], podle níž se tělesné zmrtvýchvstání a boží soud mají odehrát na prahu budoucího věku (hebr. olam ha-ba). Četné diskuse se soustředily na to, zda se zmrtvýchvstání týká pouze spravedlivých, nebo všech lidí (2Mak 7, 14.23; 4Mak 9, 8; 17, 5.18). Problém zmrtvýchvstání byl jedním z klíčových bodů, na němž se rozcházeli [[farizeové (JKI-J)|farizeové]] se [[saduceové (JKI-J)|saduceji]], kteří zmrtvýchvstání odmítali. V [[helénistický judaismus (JKI-J)|helénistickém judaismu]], reprezentovaném především [[Filón Alexandrijský (JKI-J)|Filónem Alexandrijským]], bylo eschatologické pojetí obohaceno platonským učením o nesmrtelné [[duše (JKI-J)|duši]], která po [[smrt (JKI-J)|smrti]] opouští vězení těla a v případě spravedlivých se vrací na [[nebe (JKI-J)|nebe]] k [[Bůh (JKI-J)|Bohu]]. Pův. nezávislé koncepty zmrtvýchvstání a nesmrtelné duše pak byly kombinovány a dále rozpracovávány ve středověké žid. [[filosofie židovská (JKI-J)|filosofii]] a zvláště v [[kabala (JKI-J)|kabale]], která rozvinula svébytné učení o převtělování duší ([[gilgul (JKI-J)|gilgul]]). Naproti ortodoxnímu pojetí [[reformní judaismus (JKI-J)|reformní judaismus]] víru ve zmrtvýchvstání odmítl, avšak věří v n. duše.
-<span class="section_title">Viz též:</span> [[nesmrtelnost (JKI-K)|nesmrtelnost (JKI-K)]]
 ''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[nesmrtelnost (JKI-K)|nesmrtelnost (JKI-K)]]
 [[Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor]]
 [[Kategorie:JKI/Judaismus]]