patriarchové (JKI-J)
patriarchové (z řec. patriarchés – praotec, zakladatel rodu) 1. Praotcové lidu Izraele, k nimž se tradičně počítají Abraham, Izák a Jákob (hebr. šloša avot – tři otcové), někdy též Josef. V bibl. knize Genesis (Pentateuch) vystupují jako mytičtí předkové stojící na počátku rodové linie Izraele a zakládající svým počínáním hl. kultovní zvyklosti, jako např. obřízku (Abraham; Gn 17) či zákaz lidských obětí (Izák; Gn 22). Putováním po Kanaánu a přinášením obětí na posvátných návrších (bama) uváděli tradiční kanaánská obětiště do sféry Jahvova kultu. V roli pramatek jsou k p. přidruženy jejich manželky Sára, Rebeka, Ráchel a Lea (hebr. arba imahot – čtyři matky). Až na Jákobovu manželku Ráchel, jejíž hrob klade tradice k Betlému (Gn 35,19), jsou všichni p. i pramatky údajně pohřbeni v jeskyni Makpela poblíž Hebronu.
2. Termín p. byl po pádu Jeruzaléma a zničení chrámu 70 n.l. používán Římany pro předsedu sanhedrinu, který v té době představoval nejvyšší náb. autoritu a v omezené míře měl i jistou polit. moc (nasi). K nejvýzn. p. tohoto období patřil Jehuda ha-Nasi.
Viz též: patriarcha (JKI-K), proroci (JKI-I)