manželství (JKI-J): Porovnání verzí

imported>ZRN
(přidán Slovník buddhismu)
imported>ZRN
(odkazy "viz též" vždy až po jménu autora hesla)
 
Řádek 1: Řádek 1:
 
<span id="entry">manželství</span> V judaismu není [[svátosti (JKI-K)|svátostí]], ale pozitivním příkazem odvozovaným z Gn 1, 28, jímž je muži uložena povinnost uzavřít m. po dosažení věku 18 let. Až do současnosti není v [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] považováno za instituci spadající do oblasti civilního práva, ale za čistě náb. příkaz. Civilní sňatky, které jsou uzavřeny v zahraničí, jsou však v Izraeli uznávány. Rabín. judaismus vysoce hodnotí splnění příkazu m. a [[celibát (JKI-K)|celibát]] považuje z tohoto hlediska za nepřirozený. Manželské právo je obsaženo v oddílu Našim v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]], [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]], ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruchu]]'' a v mnoha [[responsa (JKI-J)|responsech]]. Bibl. manželské právo povolovalo polygamii, která byla [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázům]] zakázána rozhodnutím (takanou) rabína Geršoma v 10. stol. a 1951 v Izraeli pro všechny [[Žid (JKI-J)|Židy]]. Nepovolená m. jsou specifikována v tzv. Kodexu svatosti (Lv 18). Přísná ustanovení týkající se uzavření sňatku platí pro příslušníky kněžských rodů (kohanim), kterým je zakázáno m. s ženou, která je rozvedená, která byla osvobozena od [[levirátní sňatek (JKI-J)|levirátního sňatku]] obřadem [[chalica (JKI-J)|chalica]], která je [[prosélyta (JKI-J)|prosélytkou]] nebo která se narodila ze zakázaného m. kněze. Pův. bylo možno uzavřít m. sexuálním stykem, později, jak dokazují líčení sňatku [[Izák (JKI-J)|Izáka]] s Rebekou (Gn 24, 67) nebo [[Jákob (JKI-J)|Jákoba]] s Leou (Gn 29, 22-23), probíhalo uzavření m. ve třech stadiích: odvedení dívky od rodičů, uspořádání obřadu a sexuální styk. Již [[bible (JKI-J)|bible]] zná instituci zasnoubení nazývanou erusin (Ex 22, 15; Dt 20, 7), později v talmudické době [[kidušin (JKI-J)|kidušin]], které je však již součástí svatby a lze ho zrušit pouze [[rozvod (JKI-J)|rozvodem]]. Po zásnubách následoval vlastní svatební obřad zvaný nisu’in, který byl až do středověku od zásnub časově oddělen, a to i dobou jednoho roku. Zákl. účelem uzavření m. je založení [[rodina (JKI-J)|rodiny]] a zplození dětí, podle rabínského výkladu Gn 1, 28 minimálně dvou. M. zaniká smrtí jednoho z manželů nebo na základě rozvodu, který podle [[halacha (JKI-J)|halachy]] musí iniciovat manžel. K rozvodu je však podle rabínských ustanovení nutný i souhlas manželky.
 
<span id="entry">manželství</span> V judaismu není [[svátosti (JKI-K)|svátostí]], ale pozitivním příkazem odvozovaným z Gn 1, 28, jímž je muži uložena povinnost uzavřít m. po dosažení věku 18 let. Až do současnosti není v [[Izrael (JKI-J)|Izraeli]] považováno za instituci spadající do oblasti civilního práva, ale za čistě náb. příkaz. Civilní sňatky, které jsou uzavřeny v zahraničí, jsou však v Izraeli uznávány. Rabín. judaismus vysoce hodnotí splnění příkazu m. a [[celibát (JKI-K)|celibát]] považuje z tohoto hlediska za nepřirozený. Manželské právo je obsaženo v oddílu Našim v [[Mišna (JKI-J)|Mišně]], [[Tosefta (JKI-J)|Toseftě]], [[Talmud (JKI-J)|Talmudech]], ''[[Šulchan aruch (JKI-J)|Šulchan aruchu]]'' a v mnoha [[responsa (JKI-J)|responsech]]. Bibl. manželské právo povolovalo polygamii, která byla [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázům]] zakázána rozhodnutím (takanou) rabína Geršoma v 10. stol. a 1951 v Izraeli pro všechny [[Žid (JKI-J)|Židy]]. Nepovolená m. jsou specifikována v tzv. Kodexu svatosti (Lv 18). Přísná ustanovení týkající se uzavření sňatku platí pro příslušníky kněžských rodů (kohanim), kterým je zakázáno m. s ženou, která je rozvedená, která byla osvobozena od [[levirátní sňatek (JKI-J)|levirátního sňatku]] obřadem [[chalica (JKI-J)|chalica]], která je [[prosélyta (JKI-J)|prosélytkou]] nebo která se narodila ze zakázaného m. kněze. Pův. bylo možno uzavřít m. sexuálním stykem, později, jak dokazují líčení sňatku [[Izák (JKI-J)|Izáka]] s Rebekou (Gn 24, 67) nebo [[Jákob (JKI-J)|Jákoba]] s Leou (Gn 29, 22-23), probíhalo uzavření m. ve třech stadiích: odvedení dívky od rodičů, uspořádání obřadu a sexuální styk. Již [[bible (JKI-J)|bible]] zná instituci zasnoubení nazývanou erusin (Ex 22, 15; Dt 20, 7), později v talmudické době [[kidušin (JKI-J)|kidušin]], které je však již součástí svatby a lze ho zrušit pouze [[rozvod (JKI-J)|rozvodem]]. Po zásnubách následoval vlastní svatební obřad zvaný nisu’in, který byl až do středověku od zásnub časově oddělen, a to i dobou jednoho roku. Zákl. účelem uzavření m. je založení [[rodina (JKI-J)|rodiny]] a zplození dětí, podle rabínského výkladu Gn 1, 28 minimálně dvou. M. zaniká smrtí jednoho z manželů nebo na základě rozvodu, který podle [[halacha (JKI-J)|halachy]] musí iniciovat manžel. K rozvodu je však podle rabínských ustanovení nutný i souhlas manželky.
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[manželství (JKI-K)|manželství (JKI-K)]], [[manželství (JKI-I)|manželství (JKI-I)]]
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[manželství (JKI-K)|manželství (JKI-K)]], [[manželství (JKI-I)|manželství (JKI-I)]]
 
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 
[[Kategorie:Aut: Nosek Bedřich]]
 
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]
 
[[Kategorie:JKI/Judaismus]]

Aktuální verze z 14. 11. 2024, 21:37

manželství V judaismu není svátostí, ale pozitivním příkazem odvozovaným z Gn 1, 28, jímž je muži uložena povinnost uzavřít m. po dosažení věku 18 let. Až do současnosti není v Izraeli považováno za instituci spadající do oblasti civilního práva, ale za čistě náb. příkaz. Civilní sňatky, které jsou uzavřeny v zahraničí, jsou však v Izraeli uznávány. Rabín. judaismus vysoce hodnotí splnění příkazu m. a celibát považuje z tohoto hlediska za nepřirozený. Manželské právo je obsaženo v oddílu Našim v Mišně, Toseftě, Talmudech, Šulchan aruchu a v mnoha responsech. Bibl. manželské právo povolovalo polygamii, která byla Aškenázům zakázána rozhodnutím (takanou) rabína Geršoma v 10. stol. a 1951 v Izraeli pro všechny Židy. Nepovolená m. jsou specifikována v tzv. Kodexu svatosti (Lv 18). Přísná ustanovení týkající se uzavření sňatku platí pro příslušníky kněžských rodů (kohanim), kterým je zakázáno m. s ženou, která je rozvedená, která byla osvobozena od levirátního sňatku obřadem chalica, která je prosélytkou nebo která se narodila ze zakázaného m. kněze. Pův. bylo možno uzavřít m. sexuálním stykem, později, jak dokazují líčení sňatku Izáka s Rebekou (Gn 24, 67) nebo Jákoba s Leou (Gn 29, 22-23), probíhalo uzavření m. ve třech stadiích: odvedení dívky od rodičů, uspořádání obřadu a sexuální styk. Již bible zná instituci zasnoubení nazývanou erusin (Ex 22, 15; Dt 20, 7), později v talmudické době kidušin, které je však již součástí svatby a lze ho zrušit pouze rozvodem. Po zásnubách následoval vlastní svatební obřad zvaný nisu’in, který byl až do středověku od zásnub časově oddělen, a to i dobou jednoho roku. Zákl. účelem uzavření m. je založení rodiny a zplození dětí, podle rabínského výkladu Gn 1, 28 minimálně dvou. M. zaniká smrtí jednoho z manželů nebo na základě rozvodu, který podle halachy musí iniciovat manžel. K rozvodu je však podle rabínských ustanovení nutný i souhlas manželky.

Bedřich Nosek

Viz též: manželství (JKI-K), manželství (JKI-I)